Praha
Praha, y, f., strč. Praga, lat. Praga, něm. Prag, na Slov. též Prahy: byl v Prahách. Plk. Pro práh městu vzdějte Praha. Dal. 15. Na mostě Prazě (lok. bez předložky). Bž. 63. Vz Lokal. Jeti do Prahy, z Prahy. Us. Zlatá P., matička P., stověžatá P.; P. má tolik věží co dní do roku. Na Mor. Hý. V Praze se zdržovati. V Praze blaze, kdo má peníze. Není Řím ani Praha jednoho roku vystavěna. Nejeden den P. ustavena. Smil. Tam má n. měl svou Prahu; Tam byla jeho P-ha (tam byl vesel, šťasten). Č., Zkr., Msk., Fch. Vz Šťastný. V Praze nekaždému blaze. 0. Až pojede P. okolo. Vz Nikdy. Lb. Stará Praha (Újezd v Praze). Vz více Tf. 391., Tk. Dějepis Prahy, S. N. — P., městečko u Varšavy. Jg. — P., čásť dolního Ůjezda v Litomyšelsku. PL. — Pražan, a, m., der Prager, pl. -né; méně uctivě: Pražák, a, m. — Pražanka, y, f., méně uctivě: Pražka, die Pragerin. - Pražský, prager.