RybaRyba, y (zastr. rybice), rybka, rybička, rybinka, y, f.; drobné ryby: drob. drůbež, drobotina, džberovina, výmět, výmětek, rybě. Šp. Ryba šeredná: rybisko. Šm. R. živočich vodní červené studené krve, žabrami neb sklípky plicními dýchající, plýtvami se po- hybující, piscis, der Fisch. Krok. Ryby 1. ostnoploutvé (acanthopterygii, die Stachel- flosser, Nz.) a) okounovité: okoun, candát n. lupice, parmice, b) štítohlavé: pulec obecný n. vranka, kohout mořský, c)pražmy mořské, d) makrely: makrela, tuňák, mecoun, pilo- břich; e) ramenoploutvé: ďas mořský; 2. měkkoploutvé: a) břichoploutvé: a) sladkých vod: kapr, štika, losos, pstruh, sumec, ß) mořské: letoun, sleď, sardela; b)hrdloploutvé (jugulares, die Kehlflosser): treska, platejs, kanibala, štítonoš; c) holobřiché: uhoř obecný, elektrický; d) jiné: koníček mořský, ježík skvrnitý, čtverozubec ježatý; 3. chrupavko- vité, a) skelnošupinaté: běluha n. vyza, je- seter; b) příčnohubé: žralok, kladivoun, pi- loun, rejnok elektrický okatý, rejnok bo- dlavý; c) kruhohubé (cyclostomi, die Rund- mäuler, Nz.): mihule, vz Jhl., dvojdyšné, ganoidní, hrujovité, chvostožabré, kaprovité, kostnaté, lososovité, sleďovité, srostločelistné, srostlohrdlé, sumcovité. šupinoploutvé, tres- kovité, trubosrdečné, tvrdoploutvé. Vz Frč. 27tí atd., Schd. II. 492. a násl. R. krytožabré, branchiostegi, die Freikiemer mit Bauch- flossen ; volnožabré, eleutherobranchi, die Freikiemer; píšťalohubé n. lulankovité, fistu- lati, die Pfeifeninäuler. Nz. Ryby dle ploutví: ostroploutvé, měkkoploutvé, břichoploutvé, prsoploutvé, hrdloploutvé. Vz více v S. N. Ryby české: kapr obecný, karas obecný (karásek, kotaška), karas větší, karas ba- henní, lín, líň, parma obecná, hřiz (hřiž. hřizec, hřizek, hrouz, hrouzek, sedlák, se- dláček, rýsek), hořavka (hořevka, tepka, slunečník, blýskavka, otravka), cejn veliký (pražma, dlešec), podoustev (podusta, podu- stva, paroustev), cejn malý (křínek), ouklej obecná (blýskavka), ouklej pruhovaná, bolen, jesen (jezuvě), perlín (šenkýřka, zruka, čer- venopeřice), plotice, tloušť (kleně, kluk), proudník (jelec, jelčík, bělice), střevle (stře- vlička, střevlec, střevlice), placka (podho- řanka, lososnice, majnice, jelec), pstruh obecný, lipan (smradlan), losos, štika obecná, piskoř (čík), mřeň (mřeňka. mřeněk, mřínek, fousek), sekavec (sykavice, sykavka), sum (sumec obecný, hrče), mník obecný (meň, mík), úhoř obecný, okoun obecný (šůl), candát (morák, lupice), ježdík obecný (ježek, Ševčík), pulec obecný; jeseter obecný, mihule mořská, mihule říční, mihule menší, minoha. Vz popis jich v Rybnikářství. Sepsal Fr. Špatný. Spisů musejních č. 110. Str. 24. až 40. Cf. také Krč. 611., 659., S. N. R. říčná, V., jezerní n. rybničná, mořská, písčitá, ba- hnitá, skalní, Us., potoční, Sp., z háku neb tunná, lákovitá, nasolená, rosolná, z rosola, uzená, V., naložená, sušená, vařená na černo neb na modro, pečená, smažená, mlíčná (mlíčník), jikrnará (jikrnáč), leklá, čerstvá, bezšupinná (holá), vážná (která má více než 2 1/2 lib. či 112 kilogr.), Šp , matky boží ryba (platejs), mečová (mečník), Ros., střepnatá n. skořípkovitá n. skořepí. V. R. s paprikou, v octě (Blaufisch), na kmíně (mit Kümmel- sauce), marinovaná. Dch. Ryby mají buď kosti (Beine) n. osti (Gräten), které s pateří sou- visí aneb beze všeho spojení s ní v mase leží; některé mají šupky, jiné jsou nahé (hladké). Pt. — Choroby hlavní ryb: oblitina, dužnosť, modřivka, ztrnutí, vodnatelnosť, zpruzenosť, houbnatosť a nepřátelé jejich: vydry, škodné ptactvo, obojživelníci, hmyz, potápníci, šídla, vodoklapky, raci, červi, pijavice, čerba ka- prová, struněnec. Vz více v Rybnikářství F. Spatného, str. 41.—44. — Právo k lovení ryb; cena, prodej, chumel, mísa, hornění (Fischaufstand), lože, zatáhnutí, zatažení, za- lovení ryb; obchod s rybami, obchodník s rybami; sak, síti, kádi, loviště, voznice, vnadidlo, koš na ryby; nářadí k lovení ryb- níků (vz Nářadí). Šp. — Ryba (nebo : Ryba, vrubte!)! křičívá porybný, kdykoli se při lovení ryb kopa ryb i s nádavkem odpo- čítá, aby ji tedy úředník napsal a zazna- menal. Šp. Kopa a ryba (kopa a 1 se při- dává). Ryba se nakládá, peče, smaží, vaří, nasoluje, udí; ryba se tře, potírá, trdluje; ryby se z lože (dýchánku) hýbají n. zvedají; ryby se horní = v létě za příčinou špatné vody zdvihají (v nebesácích, vz Rybník), nahoře vzduch lapají a lekají, Šp.; ryba smrdí bahnem, lapá (po vzduchu), béře; ryby jsou v pastvách, zkarasí (zakrní). Šp. Ryby žábrami (skřelami) n. sklípky plicními dýchají, plýtvami (ploutvemi) se pohybují. Jg. Ryby se strouhají, pitvají (kuchají), trhají. Kom. Ryby v sádce chovati; ryby loviti, lapati, V., prodávati, kupovati, chy- tati, strouhati, pitvati (kuchati), trhati, sma- žiti, péci, vařiti, uditi, nasoliti, nakládati, sušiti, připraviti, Us., bráti; loviti udicí, sakem (čeřenem, přívlačí), vrší, sítí (ne- vodem), míchou, vidlicemi n. krondlí (vz Nářadí), Pt., vystaviti, natlačovati, vnaditi, přebírati, brakovati; rybami rybník nasaditi, Šp.; líceti na ryby, rybám nastražiti. V. Ryby zatáhnouti, zaloviti. Šp. Kolik chlebů máte? jděte a vizte. A zvěděvše řekli: Pět a dvě rybě. Sš. Mr. 29. A vzav pět chlebů a dvě rybě popatřiv do nebe dobrořečil. Sš. Mr. 29. Dvě rybě rozdělil mezi všecky. Sš. Mr. 29. (Hý). Ryby hlušiti, vz Hlušiti. Ryby pečené a smažené zdravější jsou než vařené a jíchovité. Kom. Jíti do ryb (na Rybní trh); Ryby dnes neberou (i. e. vnadu na udici, anbeisen). Dch. Jako ta ryběnka v hlubokém potoce, v bystrej vodě. Sš. P. 228., 480. V mutnej vodě ryby loviť. Mt.S. Až se rozejdou drobné ryby s vodou; Až drobné ryby zpjévať budú; Spíše sa rozejdú drobné ryby s vodú nežli my sa rozajdem galanečko spolu. Sš. P. Vz Nikdy. Rybáci ryby lovili, krásné pachole chytili; Ty synkovy sliby jak na vodě ryby, Abys mi načítal, jak je v rybě kostí, ty mi nezaplatíš moji pocti- vosti. Sš. P. 156., 306., 378. Vylovil si rybu štiku. Sš. P. 564. Milý rybáříčku, ulov mně rybičku, co by byla ryba mému srdci milá. Sš. P. 86. Chodí jako r. u vrši čekaje, kdy ji vyvlekú, aby ji zabijíc upekli, ač o to nemyslí; Jakož nebrzy ryba uhodí v dieru srdce vrši, aby ven vyšla, a brzy v ni vnikne, též taky v dóstojenství; R., kdyby túž děrú ven vyšla, již jest u vrš vnikla, smrti by ušla; Vykládaje, že ty ryby veliké jsú vy- volení k věčnému spasenie, a prelati, jenž sami přikazují a neplní, jsú rybice malé; Ktož zde pro pravdu mile trpí, ten rybu pečenú jie v strdí; Jakož r. rybu kazí a jie, tak člověk člověka hubí. Hus I. 212., 289 , II. 148., 279. Kdyby byly v bečce (v prdeli) ryby, nebylo by třeba rybníků. Hází sebou jako r. na blátě. Km. Chutnější jest r. na cizí misce. Km. Šli topit rybu. Sk. Běhají jako ryby po vodě. Mt. S. Kdo chce ryby jísti, musí se zmokřiti. Pk. V povětří (v str- ništi) ryby loviti a ve vodě ptáky lapati; Ryby na lep a ptáky na udici lapati. Neuč rybu plovati a ptáka,, lítati. Vz Marný, Ne- japný (marná práce). Č. Ryby před sakem lo- viti. Vz Nejapný. Kom. Na zlatou udici ryby lapati (o zbytečných výlohách). V. Běda rybě v oleji. Ros. Němý jako ryba. Vz Mlčení. Č. Ne vždycky ryba, také někdy žába; Osákl co ryba na blátě (Vz Prodělání); Mnoho ryb málo zrna (obilí, vz Hospodářský); Má se jako ryba ve vodě;
Blaze rybám ve vodě; Coť rybě u vodě škodí? (0 zdraví. Vz Blahobyt, Šťastný); Bez tebe jsem jako r. bez vody; Snáze jest v kalné vodě lo- viti; Ukazuje ryby ve vodě (věc nejistou. Vz Sliboval, Nejistota); Koš na ryby, pytel na raky! (Vz Výkřik). Č. V malé vodě malé r. bývají (Arme Leute kochen mit Wasser). Šm. Ryba chyba (Rybníky chybníky i. e. malý nesou užitek. Vz Plat, Rybník); Rád kocour ryby jídá, ale nerád pro ně do vody břede; Vždyckyť on rotí, praví úhoř mezi rybami; Žádné ryby neokoušej (varuj se pokrmu, kterýž ne potřeba lidská vymyslila, nýbrž rozkoš); Ve velké vodě velké ryby bý- vají (ve velkých městech velcí mužové). Vz Moc. Mus. Hosť a ryba třetího dne smrdí; Od hlavy ryba smrdí. Koll. Ryba a hosť smrdí za tři dni dosť. Slez. Té. Po třech dnech ryby zvečeřadějí, a hosté, když od- jeti nepospíchají, lečby ryby dobře nasolil, aneb přítel, žeby velmi milý byl. Rým. Se- dláku dej kroupy, moudrému ryby; Umí rybám nástrahu strojiti (vz Chytrý); Zdravý jako r.; Mol v drahém rouše, živá r. na suše, vlk mezi kozami atd., vz Mol. Jg. Blahoslavený člověk ten, který mívá ryby v masitý den. Rým. Za rybu štíra dá. Kor. Kde není ryb i rak rybou jest; O rybách a o andělích nesnadno kázati; R. nemůže býti bez vody; Lépe moučno nežli rybno; R. musí plavat (říkáme, poněvadž po poží- vání ryb více píváme než po jiném mase). Šp. — Vz Kapr, Loviti, Rak, Rybí, Úhoř, Voda, Rybník, Rybnikářsvtí. O lovení ryb a chovu jich vz KP. III. 397. — Ryby, die Fische (ein Sternbild). Nz. Jižní r., der süd- liche Fisch. — Ryby v sazečství = pomí- chané litery rozbité sazby, Fische. Nvk.
