SložitiSložiti, žím, slož, že (íc), il, en, ení; sklásti, skladu, dl, den, ení; skládati (slo- žovati) = do hromady klásti, položiti jedno vedlé druhého, jedno na druhé, zusammen-, einlegen; stovaryšiti, spojiti, zusammenge- ben, -legen, beilegen; rovnati, přirovnávati, gegen einander halten, vergleichen; pořá- dali, ordnen, zurecht legen, richten, zusam- menlegen; v jednu summu dávati (k dosažení nějakého úmyslu), zusammenlegen, -schies- sen; z více částek jeden celek učiniti, zu- sammenlegen, zusammenfügen, -stellen; sá- zeli, setzen; smysliti, ersinnen, erdichten, verfassen; sepsati, básniti, schreiben, ver- fassen, aufsetzen, schriftlich abfassen, dich- ten; dolů klásti, sundati, ab-, herab-, nie- derlegen ; vyzouti se z čeho, odhoditi, vzdáti se čeho, ablegen, fahren lassen, sich bege- ben ; zrušiti, abschaffen; položiti, něco ně- kam dáti, klásti, legen, er-, hin-, niederle- gen ; s sebe na někoho klásti, svalovati, auf- geben, aufladen; určiti, ustanoviti, bestim- men, setzen, veranstalten; se = k sobě po- ložiti se, sich zusammenlegen; sbírati (pe- níze), Geld zusammenschiessen; shromážditi se, sich sammeln, erheben, wachsen; sesta- vovati se, bestehen; stavěti se, míti se k čemu, spravovati se, sich zurecht stellen, sich rich- ten, ansetzen; brániti se, zaštítiti se, sich womit vertheidigen, schützen. Jg. — abs. Skládej, skládej, nekoupíme. Vz Odbytí. Č. -- co, koho: knihy (psáti), písně, básně, verše, rytmy, řeči, list, hrdlo, život, základ (Pfand geben), poklady, V., stany, Vrat., své kosti někde s. (umříti), Bdl., Plk., zradu, Ottersd., dluh, Sych., psaní, D., lodní plátna, Troj., zbraň, hranici dříví, Kom., počet, pří- sahu (vz Přísaha), peníze, D., ruce, Ros., hrdosť, Jel., prádlo, šátek, košile, obilí, oby- čej, slovo, písmena, Us., vinu (Ersatz, ná- hradu), Ms. pr. cís.; kupci své zboží již skládají; umí svou tvář složiti (tvář dle po- třeby změniti). Us. S. hromadu (uhlí) n. mi- líř; mlýn n. kámen n. běhoun (kámen po křesání na spodek dáti), kolo (čtvrti kola do hromady rovnati), příplatek horní; děl- níka (u horníků = ze služby pustiti). Vys. S. kutnu, habit (= z kláštera vystoupiti), Us., oheň (založiti), Kld., prádlo, Us., Vlk., účet, Us., Dch., archy (falzen). Nz. S. šesti- měr, summu peněz. Nz. A slože dvě kopy grošů k vrchnímu právu appelluj. Kol. 9. Slož ruce a pomodli se. Us. Šd. S. zkoušku šp. m.: s-ku podstoupiti, učiniti, zkoušce se po- drobiti. Brs. 2. vyd. 232. S. hlavu, vraždu, caput componere, das Wehrgeld zahlen. Gl. 314. Jenž složil srdce jich (fingere); Složili zlú radu; S. nepravedlnosť; Jazyk tvój skladl lsti. Ž. wit. 32. 15., 82. 4., 57. 3., 103. 22. S. díky šp. m.: činiti, vzdávati, vz Dík. S. poklonu šp. m.: činiti. V., Háj. (Brs. 2. vd. 224.). S. zdi, své poklady, BO., břemena. ZN. Nechal orání, složil pluh a jel domů. Er. Čt. 10. Na mši sv. dala, almužnu s-dala, Bohu děkovala; Po druhé se napiu, poručenství suožiu; Hudci píseň hráli, pěkně ju skládali; Zedníci ju zazdívali, panny pěs- ničku skládaly; Dávno si já modlitbičku skládám, aby přišel starodávní galan; Jak do komory vkročila, hned svůj věneček slo- žila. Sš. P. 144., 155., 168., 233., 433. Ale hned složie konšely doluov. Let. 117. Proto složivše (odloživše) lež mluvte pravdu. Sš. 11. 122. Spasitel krátkú modlitbu složil, jiež nemóž nižádný polepšiti; I ten, který sklá- dal listy; Krista, hlavu naši, s-li sú (s kříže) mužie spravedliví, a nás nechť složie milo- stivě angelé světí. Hus I. 290., 458., II. 138. — čeho: kacířských kněh, šp. m.: co. Brt. — co proč: hrdlo, život pro vlasť. Kom. S. něco pro poctivé a dobré města a obce; A také jsme jim rok s-li skrze prosby úředníkuov našich. NB. Tě. 257., 167. Aby k utrhání toho rodu co skládal (psal). Let. 1., Ben. V. — co o kom: úklady o někom skl. Jel. Písničku o někom sl. Us., Sš. P. 106., 519. — co, koho, se s kým, s čím: muže s ženou, V., se s ženou, Jel., zlé s do- brým, Jel., smlouvu s někým sl. Bibl. — St. skl., Log. Jaroš složil se s Kateřinou nekřesťansky a učinil věc nepořádnou. (1531). Pr. Nad to výše, že jest se s ní skládal a oni že takového skládání dopustili. Jdn. 186. Musí jako kajklíř na sebe jinú osobu vzíti, chce-li se s ženami skládati. Jel. Enc. mor. 12. Někteří počátek, nechajíce prostředku, ihned s koncem složie řka: Deus mad tende (me adtende). Hus I. 307. — co, koho od- kud. S. se sebe stud, starosť, správu, bá- zeň, strach, úřad, V., někoho s úřadu a dů- stojnosti, s císařství, s cesty (aus dem Wege schaffen, räumen), V., se sebe práci, péči, Jg., koho s poručenství, Pr., s řemesla, na Slov., s kněžství, Br., se služby. Ml. S. něco s lodí, s osla, Us., všecky překážky s cesty. Br. Tehdy aby soud městský k sobě toho nepřijímal, ale se sebe složil. Vác. XII. Kdyby toho s sebe nesložili. Vl. zř. 74., Zř. F. 1. D. XXIV. Aby jeho z té fary vzali a z ou- řadu kněžského aby ho složili dotud, po- kudž by k nápravě nepřišel,. Jdn. 64. S. náklad, bedny s vozu. Us. Že bezmála pro to moci své překročení Kaifáš s velekněz- stvie složen byl. Sš. Sk. 92. Nebudu s tebe kyja skládati. Sš. P. 561. Chtě jej (Ondřeje) s kříže s. Pass. 25. (Hý.), Výb. II. 35. Užtě vínek s hlavy skládám. Er. P. 340. Protož dievko! ztratiec panenstvie slož vínek s hlavy; Každý má pro obecnú radosť všech vespo- lek složiti s sebe závisť. Hus I. 206., 324. Složte s sebe vetchého člověka. ZN. Plášť na oponu lože ot sebe složil. BN. — koho, co, z čeho: varhany z trub, Us., něco z my- sli neskládati. V. Písně z veršů skl.; páteř se skládá z 34 příhbů. Kom. Člověk z duše a z těla se skládá. Us. Účty z čeho skl., co z lodí. J. tr. Sněm zemský ten skládá se z 68 poslanců. Us. Ten počet šedesát skládá sě z šesti a z desieti, neb šestkrát deset neb desetkrát šest činie šedesát. Hus III. 39. Ze dvou pojmů úsudek s. Ml. Z dů- chodů obecních počty do plné rady s. (1628). Er. — co komu, čemu: mlýnu n. kamenu s. = přiložiti mlýnu, lehčiti; vz Mlýn. Vys. Někomu rok skládati = určiti, ustanoviti, den Termin bestimmen. Jg., St. let. Složiti komu obilí, řemeslo (zastavitii). Záp. měst. 1451. Skládati někomu úctu, lépe: učiniti, jej poctíti; složili si sněm (ustanovili). St. let. — co, se kam (v co do čeho), na koho, nač. Víru v koho skládati. Us. Dch. Těla jejich na hromadu složili. Flav. S. ruce v klín, Us., spisy v hromadu (srotulovati). J. tr. Pán Bůh neskládej na nás takového času, toť bychom zle pocho- dili. Us. v Solnicku. Vk. Víno do pivnice s. NB. Tč. 43. S. koho do rakve. Er. P. 178. Bůh messiášství naft složil; Při vyko- návání soudu tak řečeného horlivosti svěd- kové ruce na hlavu obžalovance s-li. Sš. Sk. 28., 91. Báseň na někoho sl. Aesop. Vinu, D., úřad na koho sl. Plk. Složili jsme se na něho (sebrali jsme naň peníze), Sych., dříví na sáhy sk. Šp. Sk. se na dům (spo- lečně jej koupiti). Ml. Stříbro složilo se na zlato = chytilo se ho. Vys. (v lučbě). Obilí v hromadu, v mandele s. V. Něco v pamět sl. Rvač. S. co do uzlu, do truhly, D., Ros., do koše. V. Do hrobu je složili. J. Dříví do hranice sl., D., obilí do perny. Šp. A dy přijde amen, složá na mne kamen. Sš. P. 65. Aby, co jest biskup, co mazání, co rúcho mešné, skládaje v tajemství srdce svého, mohl znamenati. Hus I. 461. Tehdy říšský král na českú sě zemiu složi. Dal. 164. Své myšlénky na šohaja skládala. Sš. P. 797. Sósedova dcera na prosbu se skládá, zdali ty, synečku, nevíš dále světa. Sš. P. 333. Sl. se na pivo. Us. Šd. Co na tebe složeno, to dělej. Us. Dch. Utrhánie jest, když kto lež na koho složí. Hus I. 229. A potom to složil (svedl) na mne. U Opavy. Klš. Neskládej se na mne (— nespoléhej). U Olom. Sd. Neskládej se na cizí pomoc. Us. Skládáme se na nový ornat do kostela. Us. Šd. — co komu zač, co za koho. Za tu velkoduchou oslavu bůh ten tvůj ti díky v pekle složí. Sš. Bs. 177. A když matka boží za nás prosbu složí, má u Boha při- slíbeno, zač žádá, obdrží. Sš. P. 63. — co kde (v čem, v kom, u koho, na čem). Podobenství v mysli si slož; v paměti co s.; něco v sobě s.; v kostnici kosti mrtvých s. V. Skládám v tom naději. Jel. Doufání své v někom sk. Br. V nás Bůh složil roz- manitosť. Kom. Ta slova v srdci svém s-il, Kram., v mysli, Plk., v myslích. V. V tom kostele své kosti složil. Pulk. Že u nich (u Římanů) kázal a život složil; Aby ve svatém místě kosti své sl. mohli; A svěd- kové složili roucha svá u nohou mládence; Loď ta složila zboží svoje v Cesarei. Sš. I. 11., Sk. 20., 90., 282. Skládali ju (pěsničku) dva mládenci u rychtářů na lavici; Vila sem ťa (věnec) z mozmarýnu, včiu ťa skuadám v bílém klínu; Skládala věnec na stole, vem ty si ho mý černooký pachole. Sš. P. 296., 440., 798. Složiti se v těžké nemoci (těžce onemocněti). Bart. 4. 36. A druzí hrdla svá na tom složili. Hus II. 59. Aby libosť tě- lesnou v nich složil. Chč. 444. Ó
blaze, ktož naději v dobrotě složí. Kom. Umění v knize s. Kom. Složil se s ním v jedné posteli (po- ložil se). Us. Dříví v řece místem až do dna se skladlo. V. Sl. dobrodiní u člověka nevděčného. V. Sl. spisy u soudu, J. tr., u písaře, Er., kvitance u pokladnice. Šp. Dříví na dvoře s. Ml. — co, se čím: s. se mečem, zbraní, rohy, spravedlností, vymluv- ností (brániti se). L. Tvrdými cihlami ju (věž) skládáchu. Dal. 5. Sk. se penězi na něco, zusammmenschiessen. Kls. Dch. — co k čemu: s. archy k vázaní. D. Žalobu ku právu. Er., Zlob., k chování, D., rok (Termin) k hodu, St. let., něco k věrné ruce (schovati, deponova i), J. tr., CJB. 305., něco k soudu s. J. tr. — co proti čemu: lékařství proti jedu s. Byl. Lesť proti někomu s. N. T. Trapné rady proti někomu sl. Ps. Pomstu v srdci proti ně- komu s-ati. Kram. — koho čeho: hrdla. Žalanský. — se. Skládá se obilí, zelí, seno atd. Us. Vody se skládaly a stály. V. Jelen se složil (ulehl). Šp. A když jest se nemoc složila. Db. — co se jak. Lukáš evangelium to písemně složil; Evangelium to pode vlivem apoštola Pavla složeno bylo. Sš. L. 3. Tonka však naprotivo ruce složila (se- piala). Kld. Ten (kuoň) fojt k sobě vzal a žalobníkovi pode pře ztracením rok složil do dne jmenovitého. NB. Tč. 5. S-žil po- kutou hřivnu zlata. Sych. Složili se ve pro- spěch chudých. Us., Ml. Ruce křížem s-iti (nic nedělati). D. S. dříví do sáhu. Us. Něco na srážku s. Ml. Složme se po krejcařích. Us. — se kdy. Po srážce 10% složil se nám dluh. Sych. Hned po stole (jídle) se složila (položila). Kat. Žer. — se s kým oč: saditi se. Us.
