Dokonati
Dokonati, fiiire, Z. wit. Ezech. 12., com- plere. Ž. wit. Deut. 23. — abs Žena už d-la (umřela). Sš. P. 780. Pakli d-ná člověk nehledaje od Boha smilovánie. Št Kn. š. 160. Už se svadba dokonává. Sš P. 447. — co. D. mši (skončiti). V Podluží. Brt. D. 207. Aby Adam ten list na 50 hř. jí dokonal, ausstellen. Soud. kn. opav. D při, beenden, Kn. rož. 86., Sob. 26., své právo, durch- führen. O. z D. Představování své o něčem d. Dk. Aesth. 37. D-nal 24. rok věku svého. Us. Pdl. D. zločin. J. tr. Což jest umyslil, to i d-nal. Výb. II. 39. Dielo sem d-nal. EOlom. D. svůj věk. Št. Kn. š. 17. Ovce moje, len pomálu, nekonejte velmi moju hlavu (neunavujte). Sl. sp. 15. — co komu. Abychom sobě ty listy d-li. Půh. I. 230. — koho. Lebo si sa d-nal (= unavil, jsi všecek ušlý). Slov. Němc. VII. 245. Vz D. co. - (jak) kde. Bůh na kříži d-nává. Osv. VI. 461. Tak bude vóle božie d-na v těle našem jako v duši; Prosby, ješto mají se nám d. teprv v nebesích úplně, ale zde jen od polu a v zásloně. Št. Kn. š. 52., 53. — čím. Mnohými činy jest krása a sličnosť v stvoření dokonána. Št. Kn. š. Dojdeš se mnú dnes do ráje svým životem dokonaje. Sv. ruk. 70. Móž d. skutkem žádosť dobrú. Št. Kn. š. 178. — co kdy (jak čím). Dnesa snad dokonámy (mlátiti). Brt. D. 207. Mohl bys dnešním dnem blaze d. život svůj? Mž. 24. V pátek se svadba dokoná, v sobotu žena hotová. Sš. P. 665. O sv. Maří Magdaleně ciesař Sigmund d-nal. Let. 96. Než teprův p. Albrecht d-nal po jeho smrti ten list svú pečetí; Aby se list d-nal ve dvú nedělí na manství. Půh. I. 344., 357. — co s kým. Oni již smlouvu s Tomíkem d-li o svrchní věci. NR. Tč. 162. — v čem. Aby v mi- losti božie přebývali a v nie d-li. Hus III. 286 — jak. S tiem d-nal (umřel). NB. Tč. 194. V dobrém život svůj d-nal. Jir. Anth. I. 167.