Ponrav
Ponrav, a, m., ponrava, y, f., lépe než: pondrav, pondrava, kondrava, kundrava, konrád, kondrát, kundrát, Jg.; od ponrěti (ponořiti); v pondrav d se vsulo. Šf., Gb. H1.120., Mkl. B. 220. Místy také: pondravice, pandrab, pandrav, ponrava, krondrák; u my- slivcův: červ. Sp. P. = larva, která má blíže hlavy tři páry noh ; larvy broukli jsou vesměs ponravy. S. N., Schd. II. 506. Der Enger- ling, Egerling. — P., ryzec, roup = červ červený, na palec dlouhý, chlupatý, pevně zuby se zakusující v žaludku koní a v částce střev, der Engerling. Ja.