Kulík
Kulík, u, m. = kotník, der Knöchel. Val. Vck. — K., a, m. = pták bahní, běhavý. Of. Mkl. Etym. 146., List. fil. 1882. 37., Hlb.I. 30., 38., 163., 321., 338., II. 10., Kká. Td. 89., 375. K. obecný, der Goldregen- pfeifer, Sl, les., Schd. II. 469., hnědý, eudro- mias morinellu8, der Mornellregenpfeifer, dešťový, der Wettervogel, písečný, chara- drius hiaticule, bledý, squatarola helvetica, der nordische Kibitzregenpfeifer. Sl. les. — ? K., mlýn u Vlašimě. — K. = kolík. K-ky na houslích. U N. Kdyně. Rgl. — K., os. jm. — K. Frant, kněz 1687. Jg. H. 1. 2. vd. 589., Jir. Ruk. I. 431. — K. Kar., 1670. až 1719., malíř. Vz S. N. — K. Jak. Fil.,, mathem. a astronom v Praze, nar. ve Lvově 1793, f 1863. Vz S. N.