Vlas
Vlas. Cf. Šf. III. 561., Mkl. Etym. 394 a. Chomáč, kořen, míšek, mizení, nedostatek, padání (vz Slov. zdrav. 408.), štěpení se, úbytě, vrstva, výměna, vývoj, vznik, zá- rodek, zbytnění vlasů. V. kadeřavý, rousný, vlnitý. Dk. Barvení, kadeření, úprava vlasů v starší době čes. Vz Zbrt. Krj. I.127. (Ka- teřina) jeho řeči za vlas nerozumějieše. Kat. 32. To nesmíte tak na vlas brát; Učinil to na vlas; Je na v. takový jako tatík. Us. Rgl. Cf. o těchto frasích List. fil. X. 261. — V. na hlavě člověčí. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav. 398., 408 Vlas, vous kollektivně m. vlasy, vousy, na př. má černý vlas, bledý vous, je nečeské. T. Vodička. Bojac sa, že (žena) hneď nanosí sa mu do vlasov, scho- val sa. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 92. Žena oddala sa mu do vlasov. Ib. III. 15. Má bolavé vlasy (= opilý). Mor. Bkř. Ani je- den vlásek se na něm nepolepšil. Vlč. Cizí vlasy na se cpáti. Št. Kn. š. 99. Má dluhů jak vlasů na hlavě. VSlz. I. 239. Stříhati davej se, když měsíc nastává, porostou ti vlasy. Zlínsky. Brt. Kdo si umývá hlavu březovou vodou, porostou mu vlasy; Komu se v. přetržený skroutí, je zlobivý nebo nepoctivý; Vlasy ostříhané mají se spáliti, aby měl vždy zdravou hlavu; Omotá-li se vyčesaný v. náhodou ptáku o nohu, bolí hlava až do smrti, proto nemají se vyče- sané vlasy ven vyhazovati, nýbrž spáliti. Mtc. 1892. 193. Očarovaný v. milencův. Vz ib. 198. — V. panny Marie, třeslavá me- tlice (vysoká tráva). U Rokycan. Fč. Druh kapradí, dává se kravám před otelením. U Kozákova. Kšť. V. sirotkův, stipa, das Waisenmädchenhaar, tráva. Posp. V. pa- nenský, adiantum capillus Veneris, Frauen-, Venushaar. Mllr. 8. Cf. Vlas ženský. Pa- nenský v. černý, asplenium adiantum nigrum, schwarzes Frauenhaar, červený (červený lomi- kamen, pšenička), asplenium trichomanes, adiantum rubrum. Mllr. 18., 19.