SníhSníh (zastr. snieh, snyech, Ž. wit. 148. 8., 147. 16.; sníh, u, u Stankova, Uher. Hra- diště a j. Tč.), sneh, gt. sněhu (vz: í), snih, u, snížek, žku, sněžík, u, sněžíček, čku, m. S., sněg?., lit. snégas, goth. snaivs, lat. nix (genit. nivis), der Schnee; cf. řecké véw; Popp myslí, že g (h) vzniklo z v. Schl. Lit. snigti, snégas, prus. snaygis. Mkl. aL. 139. Na mor. Zlínsku sněh, ale v městech ta- mějších snih. Brt. V MV. nepravá glossa. Pa. — S. = déšť v perité částky zmrzlý. S., vodní páry ve vzduchu zmrzlé, které kry- stalisujíce představují jehličky a plošky do soustavy hexagonalní n. klenčové náležející, der Schnee. Vz S. N. Sníh, V., Kom., D., Sych. atd., snih, V., Kom., Br., sněh. Har. S. čerstvě napadlý: celina; s. ku starému znova připadlý: obnova. Šp. S. čerstvě na- padlý, který stromy láme, na Mor. u Vyzo- vic: okyt. S. k obuvi přimrzlý: nátlapek; s. zmrzlý: ledovatina; místo, kde s, vytál: jihovatka; místo, kde led a s. taje: výhře- visté. Šm. Sníh tvoří obyčejně hvězdovité chomáče skládající se z jemných ledových jehliček. Bř. Š. padá, prší, se koulí, Us., taje, jihne, se rozpouští, kryje zemi, D., přikrývá osení. Kom., schází; spousta sněhu. Šp. Při jednej doline včtr profukuje, při druhej dolině snížek poletuje; Dyž bude, můj synu, snížek poletovať, to fa bude, synu, máti nakrmovat. Sš. P. 140. Učini se jeho rúcho světlo a bělo jako snieh. ZN. Bílý jako sníh, V., jako padlý sníh. D. Nad sníh bělejší. Sych. Sněhu naprchlo, V., napadlo; s. sešel; s-em cestu prošlapati; Za mrazu s. pod nohama chrupe; S. padá jen se sype. Dch. V tom se dalo do sněhu (počal pa- dati s.). U Chocerad. Vk. Dyby s-hy byly, už by otajaly. Sš. P. 122. A bieše rúcho jeho jako s. Hus II. 137. Na hlavě sníh a v hlavě květ (zkušenost). U Žamberka, Dbv. Kotouče sněhu padají; březnový s. D. Vítr jako vichrem sněhy vál a rozmítal. Kron. mosk. Sněhem zapadnouti, se zasypati (za- sněžiti se). Us. S. osení vysvědil (hat aus- gewintert). Sych. Po snihu jda. Kom. Puste nás tam během, připadáme sněhem. Sš. P. 427. Stálý, jako letní s.; Kdo se bojí jíní, spadne (poprší) na něj sníh. Mus. III. Lon- ských sliv a loňského sněhu připomíná. Lb. Zmizel jako loňský s. (Vz Zmizení); Lon- ského sněhu zpomínati; Lonského sněhu nevzpomínej (toho, co už minulo. Vz Známý, Dávno); Tak to platno (platí), jakoby sně- hem zapečetil (V. Vz Nejistota); Státi o koho jako o loňský s. (Vz Nemilý); Podvodník sušený s. mezi sůl míchal (a prodával); Veliký sníh, malá voda. Č. Moc sněhu, málo vody. Sk. Málo s-ha, málo sena. Kda. Mnoho žaludů o sv. Michale, o vánocích s-hu na mále. Kda. Drobný s., velká voda; Hrubý s., malá voda. Moravan 1875. S. v poci su- šiti (marnou práci konati). V., Šml.
