Blýskati. — abs
Blýskati. — abs. Nože blýskly. Kká. K sl. j. 137. Meč blyskne. Mcha. Blýská-li, říkají, že nebe se otvírá Us. — čím. B. lokty (šat na loktech roztrhaný míti). Němc. Světlem v něco blýsknouti. Kká. K sl. j. 142. Okem zlobně blýskal. Čch. D. 610. Nepřietelé mečem blýskali. Pč. 38. Hand- žárem b. Kká. K sl. j. 29. B. zrakem. Ib. 55. B-la se svými půvaby. Hrts. Rytířů tam b-la se četa ocelovou šupinou. Čch. Bs. 69. — kde jak. Blýskl se ve tmách hrot. Kká. K sl. j. 126. Zas to blýsklo řa- dem v mužů zraku. Ib. 17. Ono (jezero) v luny paprscích se blýskalo jak slza zářící. Vrch. Meč zločinci blyskne v týle. Mcha. - kudy. Světem úžas blýskl. Kká. K sl. j. 37. Meč jeho blýsknul mlhou večerní. Vrch. Tmou se blýskly sekery; Blýsklo se to řadem po sekerách. Kká. K sl. j. 19., 15. — kam. Jasným okem v budoucnosť b. Kka. K sl. j. 141. Nad bulharskou říš pravoslavný kříž blýskne v slunečku. Ib. 134. Jitro blesklo v stromy. Vrch. I ve ža- láře nízkou celi juž blesknul první zoře nach. Osv. VI. 463. A zlato mu do okáľov blysklo. Dbš. Sl. pov. I. 241. Slza blýskla veň; A kam blýskl zrak. Kká. K sl. j. 240., 121. Bude se ti stéskať, až se naše šably budó na tě bléskať. Sš. P. 586. — odkud. Zdálo se mně, zdálo, že sa od hor blýská a červenajú sa šohajovi líčka. Sš. P. 415. — jak. Svíce slabě jen blýská. Us. Rgl. Oko rudým žárem blýskající. Vrch. V číši granátem se réva blýská. Vrch. Otci hrdě blýská zrak. Kká. K sl. j. 31. Divně blý- skaly se oči zlé. Čch. Bs. 84. — čím po kom. Po frajtru co chvíli okem blýskne. Kká. Td. 262. — odkud. Z očí žár na- dšení jim blýská; Z mraků blesklo slunce zletem. Vrch. Z pěsti handžar blýská. Kká. K sl. j. 181. Jako slunko bleskne z mraku. Kká. Td 77. Odevšad Satan okem blýská. Čch. Bs. 89.