Blázen
Blázen, der Narr Vz S. N. Toť jsem b.! Dch. Bláznuom jak mají poručníci zdě- láni býti. B. při nejstarším bratru s nápa- dem zuostaň. Zř. zem. F. 4. Bláznuov a nemoudrých opatrování. Vz Zř. zem. I. 55. Blázni svědčiti nemohou; Blázni a pošetilí kšaftu dělati nemohou. Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 403. Často se to nacházie, že chtiec k milosti učiniti člověka, učinie blaznem. Št. Kn. š. 8. Přítel bláznů podobný jim učiněn bude (cf. Moudrý); Radosť bláznů bolesť mudrců. Sb. uč. Ptáka poznáš po zpěvě, hrnec po zvuku, osla po uchu a blázna po řeči. Tč. Bláznovi vyrostlo ve- liké mluvení hned od přirození. Mor. Tč. Bláznu i dřevěný peníz dobrý. Bž. B. bude i s bubnem polovat. Mor. Té. B. s bláznem chodí a oba nikam se nehodí; Jeden b. druhdy patero moudrých svádí; B. po celý život rozum sbírá; Děti povídají, co činí; starší, co jsou činili; blázni, co by činiti měli; stateční, co by rádi činili; rozumní, co činiti sluší; Opilý se prospí, ale b. nikdy; Blázna i v kostele tepou; B. do smrti roz- umu nenabude. Bž. Slepého na cestu a blázna o radu se neptej. Hkš. Nebuď b., když nemůžeš býti velkým pánem. Lpř. Každý b. sám se chválí, neb súseduov nemá v táli; Velikáť to múdrosť bývá, ktož se bláznem v čas nazývá. Sv. ruk. 235., 236. — B. = šašek. Činíce se blázny; Z jiných blázny dělají. V. Dělá blázny = šprýmy. Brt. D. 200. — B. = hlupák. Ž. wit. 48. 11., 93. 8. Blázna i naděje obohatí. Bž. To není na blázny (hloupé). Us. Msk. To není od blázna (je dobré). Na Hané. Bkř. Blázen, kdo štěstí věří, a před nuzným zavírá dveří. Hkš. Ale já nebudem taký b. velký, žeby som sa vratiu k nevernej frajerce. Koll. Zp. I. 198. B., kdo dává; větší, kdo ne- béře. Mor. Tč. Kdo vždycky žertuje, bláz- nem se jmenuje. Mor. Tč. Leda bych byl b. (v odpověděch = ne). Us. Brt. B. dává, moudrý bere. Bž. Dobrá slova a zlé skutky ošidí moudré i blázny. — B. = třeštík. Jest do ní celý b. (zamilován). Us. On je takový b. po koních (má je rád). Us. Vk., Šp. — Pozn. B. po koních. Šp. vymaž na str. 71. b. v 11. ř. sh.