BohatýBohatý (
bohat, a, o), komp.
bohatší n.
bohatější. Kat. 382., V. B. = 1. zámožný, pe- níze n. jiné věci mající, hojnost všeho ma- jící, reich. B. nevěsta, Us., město, krajina, Nt., ženich, sedlák. Us.
Bohatým býti. Us. Ně- koho
bohatým učiniti, udělati. V.
Bohatá, rohatá (o
bohaté, ale zlé ženě). Jg., Lb.
Bohatému netřeba rozumu. L. Kdo jest trošty živ, bude-li
bohat, bude div. D. Chudý s bo- hatým nehoduj, moudrý s bláznem nežertuj. Rým. S silným nechoď v zápas a s
bohatým před soud; B. nemá Dost, dokud mnoho chu- dých neodere (nesežere); Kdo b. ten i rohat;
Bohatého škody, chudého hody;
Bohatí ne vždycky vědí, kdo po nich dědí;
Bohatý v kuní čubě se protlačí, ale chudý v cvilin- kové kytlici uvázne; Jest
bohatý jako str- haná mošna. (Vz Chudoba). Č.
Bohatým dary dává (Vz Zbytečný); Hlupec
bohatý jako býk rohatý; Kdo rád orá, bude brzo
bohat (vz Pracovitosť); Lépe
bohatý psa cvičí, než-li chudý syna; Pán
bohatý, pes kosmatý, je mu teplo. Lb. Ten
bohat, kdo bez viny;
Bohatým býti pracno, ale sytým netěžko. Pk. —
Bohatý na co: B. jazyk na slova, Vš. XX. B. na zlato, zboží, dědiny. V. — Br., Troj., Ros. Jel., Háj. Sv. Agata bývá na sníh
bohata. Č. Na sliby můž každý
bohat býti. Pk. B. na my- šlénky. Zeman na dobytek B. Háj. 9. — čím: Ruský jazyk jest
bohatý plnými samo- hláskami. Č. B. Duchem. Reš. Ruda kovem
Bohatá. Vys. Počínám dílo
Bohaté neho- dami. Čím jsem
Bohat, tím sloužím rád. Pk. Bůh
bohat milostí. Č. Mesto zlatom b. Na Slov., Ht. — na čem: na dědinách. Troj. — v čem: v dědinách. Troj. — v co: v zlato a stříbro, Hist. schol.; Ms. Cerron; v peníze. Svěd. Vz v (s akkusativem). — 2- B. = vzácný, drahocenný, vynikající; hojně se objevující. B. hrách (grosse Erbse, Klotz- erbse), len, D., pšenice, včely (dobré), léto (když mnoho pastvy včelám), Rozm. o vč., couk, žeň, V., ruda, pramen, Us., kořist', šat (drahý). Nt. Pot se jim v
Bohatých krůpějích řinul (dle Km. lépe: valnými krůpějemi).
Bohatá rukojeť šavle (dle Km. lépe: ozdobná).