Movitý
Movitý, z lat., jmění mající, vermögend. Pány větší a movitější. Kron. trub. Sv. Pe- lagia byla u bohatství movitá. Pass. 541. 2., 891 Přivolá mistra Vojtěcha doktora movi- tého pražského. St. skl. 468. Páni soudce ráčili se přimlouvati, poněvadž nemá co po- ložiti a Prokop že je movitější, může po- čkati. Svěd. 1569. — M., mohvitý, mohovitý, mobilis, beweglich. Vz Mohovitý. Statek m. je vše, cožkoli vedeno, vezeno aneb neseno býti může. Statek m. Václ. II, Pr. 1861. 26. Neb na ně všecko jako na dědice spadne movité i nemovité věci. T??. 83. Vz S. N. M. i nemovité zboží. Br. Statek m. i nemo- vitý. V. Kal. f. 24. Ve všech movitých vě- cech. Ben. Všech movitých věcí movitější jest moudrosť. Bibl. glag. Sap. 7., 24. Věci m. a nemovité vz Rb. 268. Polsky: ruchomý. — M. vojsko, k pochodu připravené, marsch- fertig. Bur.