NadobytiNadobyti, erwerben. Cf. Nadobuť. — co komu, jak. Slibuje ti
bohatstvo n. Koll. Zp. II. 280. Nechcej n. statky nespravedlivě. Té. Zabuď že ma, zabuď, jinú si nadobuď. Koll. Zp. I. 394. — čeho odkud, kde. Ne z
bohatstva, ale z ctnosti nudobudeš ucti- vosti. Glč. II. 107. U pána nadobul chvály nemálo. Tč. Nadobývati, erwerben. Vz Nadobyti.