Bráti
Bráti. Beru, béřeš, béře, béřeme, béřete, berou; nebo v obec. mluvě: beru, bereš, bere, bereme, berete, berou; beř (n. v obec. mluvě: ber), beřiž; bera, ouc ; bral,brán, brani, brání; brávati. Špatné tvary: beřu, beřou m. beru, berou. Končicí: vzíti, vezmu; vezmi (v obec. mluvě: vem), vezměte (v obyč. mluvě: vemte); vezma, ouc; vzal, vzat, vzetí (m. vzati, a se přehlasovalo. Gb.); vzimati. Vz Kt. 74., Vzíti. — Bráti = rukou, do ruky, v ruku atd. vzíti, nehmen; dostati, obdržeti, bekommen, kriegen, erhalten; při- jati, nehmen; odjímati, nehmen, wegnehmen, aBnehmen; táhnouti, vymáhati, vyžaDovati, fordem, erfordern, abnehmen, einnehmen, ein- ziehen; chytati, lapati, fangen, greifen; pře- jímati od koho, čerpati, überkommen, er- halten, annehmen; užívati,brauchen, nehmen; mníti, wofür halten; domysliti se, schliessen, entnehmen, abnehmen, folgern; cítiti, v mysl pojímati, empfinden, fassen; trpěti, leiden; se = jíti, sich begeben, gehen, kommen atd. Vz v kontextu. Jg.—Absol. Ryba béře (beisst an). Šm. Beř rád, když dávají. Č. Blázen, kdo dává; kdo nebéře, dva. Č. Vždycky je dobře bráti. Č. Snadno bráti, dokud dávají. Béře, kde nepoložil (zloděj). Č. Smrť nebéře, kde není. Kolovrátek bere (Dobře přede). Bere kolovrátek ( = žaludek = chutná?)? Blázen dává, moudrý bere. Lb. Vždycky je Dobře b.; Lépe b. než-li dáti; Co ti nepatří, neber. Lb. Lepší proso (prositi) nežli ber (bráti). Č. Kosa mu bráti (sekati) nechce. Er. P. 420.— co, koho: boj, porážku, změnu, ztrátu, ujmu, pochop, duši, mzdu, užitek, rozkoš, pohoršeni, plat, peníze, město, lodí, naučení, moc, úřad, červa, tipec, desátek, cla, víru, počátek, zrůst, původ, život, konec, prospěch, příklad (z čeho), dary, pomstu, pokutu, podezření, nelibost', důvěru, dítě (od matky), pokrm, dobrou mysl, pátí (moc vzala pád. V.). Výb., Dal., Rkk., Jg., Sych., Kom., V., Jel. B. útěchu, srdce, škodu. Us. Čert' tě bere. Us. Lék b.; Tichá voda břehy béře. Jd. Tělo jeho už porušení bralo. Ml. B. radu. Er. P. 479. Když to dítě rozum bralo. Us. B. plen, kořisť. J. tr. Průběh bráti, vzíti, vz Průběh. Podíl bráti, vz Po- díl. Jaký konec to vezme? Otázky nebraly koNce, lépe: otázkám nebylo konce. Km. B. dobytek (zabaviti). Gl. — (se, koho, co) za co: za manželku, za ženu, za zlé, za svědka, za vděk, za své (vzíti = za- hynouti), za slovo, za ruku, za krk, za hlavu, za vlasy, za pačesy, za nos se vzíti.D., V., Sych., Jel., Br., Kom. Někdy to slovo prorok šíře se béře za všecky kazatele. Ros. To slovo za jiné se béře. Kom. Za smírce koho v. (voliti). Peníze za něco vzíti; za příklad, za výstrahu si koho vzíti; Odpo- vědnost za něco v. Nt. Vzal za své. Vz Umrlý. Lb. Zlato za něco b. Chě. 305. Za matku koho v. Alx. B. se za moře. (kam) Alx. 1105.— co, koho, na koho, na co: na klín, na dluh, na vůz, na váhu, na péči, na sta- rosť, na sebe (bráti = tloustnouti), úřad n. poselství na sebe b. (V.), koho na slovo (= za znamenitého míti), psa na provaz, koně na ostruhy, na uzdu, něco na úvahu, na mysl, na cestu, na vojnu, slova na váhu, na radu. V., Kom., Br., Bk. Křičel, jakoby ho na nože bral. Ml. Rozum lidský na se béře; Neměla jsem já tě na tu trávu brávat. Er! P. 514, 161. Bráti na sebe šat. Har. I., 202. Jedeš-li kam na den, beř chleba na týden. Č. Zboží od kupce na dluh, na úvěr b. Us. Ohled, zřetel na něco bráti, vzíti, vz Zřetel. Povinnost na sebe vzíti. Kuchařka vezme hrachu na mísu. BL. On to na sebe z po- ručení vzal. Š. a Ž. Šat na sebe vzíti; Vzíti někoho na ramena, na koně; vládu na se vzíti; práce na se vzíti; něco na rozmyšlenou. Nt. Rúcho na se vzíti. Kat. 867. Pilně na mysl něco b. Kat. 530. — (si) se, co, koho kam: do základu n. do zástavy, do vazby, do řetězův, do rady, do srdce, do hlavy, nůž do ruky, Us., V.; se do chrámu (jíti), se do nebe. Troj., Kom. Tajně se před Prahu brachu. Dal. Pilník s sebou do práce vzíti. Č. Může do dvou neděl pořád zběhlých od výpovědi rychtářovy do rady appellací vzíti. 1532. Pr. B. se do (cizí) země. Kat. 1129. To si do hlavy neber. Mt. S. Mezi ruce a ramena bráti. V. — co od koho, od čeho: hlasy od někoho br., Kom., pří- sahu od někoho, D., něco od zadního konce, Šm., dítě od matky. Us. Bere od karet i od světla (vz Lakomý, Sobec). Č. B. co od koho čím, vz Odpuštění (Entlass). Er. Pomstu vzal od Boha. Kom. B. od čeho známosť, příklad, naučení. Bart. I. 8., 9. — Kat. 2423. Zboží od kupce. Us. — co s kým, s čím: něco s sebou, radu s někým b. V. Vzal by i s měšcem. D. Dávej s rozumem a beř s pa- mětí. Č. Boj s nepřátely vzíti. Št. Potazy s kým b. Bart. I. 17. S kým jsi radu brala. Er. P. 171. — co, ke komu, k čemu: k sobě, k stolu, k tanci, k srdci, nelibosť n. důvěru k někomu. V., Har., Kom., D. Něco k vykonání na se vzíti. J. tr. Něco k fisku vzíti (konfiskovati). J. tr. Někoho k právu v. Pr. Vzal-li by koho rychtář pro vraždu ku právu. 1532. Pr. Někoho k odpo- vídání, V., něco k sobě. Kat. 656. Útočiště k někomu vzíti. Us. B. někoho k tanci. Er. P. 261. — na koho = milovati ho. Béře na hezká děvčata. Ml, Ros. Kteráž na něj brala. Er. P. 347. — Kůň béře na sebe — tloustne. Ml. - co komu, čemu: dům, ži- vot, hrdlo, statek. D., Br. B. si chvíli k ně- čemu. Šm. Vzal si bohaté děvče. Ml. Bodej mi nevzal, čeho mi nedal. Vz Vyhrůžka, Č. Nedám si to vzíti, lépe: nedám si to vy- mluviti. Bs. Nepříteli zavazadla, komu úřad, velitelství vzíti. Nt. — koho do čeho: do křížku vzíti. Us. — po čem. Beř se po svých. Rk. Vz B. co na čem. Já jsem brala po libosti. Er. P. 149. — co, se, si odkud. Nebéře se s jednoho vola dvou koží. Č. Se stolu něco vzíti, se stěny. B. ze sudu. Us. Přiklad, potěchu, škodu z něčeho; pět ze sta, moc z rukou. L., Kom., Vrat., V., Br., Flav. Zboží z první ruky b. Ml. Zrůst z po- krmů. Lk. Plat z práce. Ondrák. B. se z da- lekých krajin. Rad. zvíř. Po smrti otcově bral užitek z celého statku. Ml. Mlýnu z ka- mene (aby naň méně obili padalo). Vz Uži- tek z hor. Vys. Naučení z něčeho si vzíti, rozkoš, potěšení, libosť Nt. — proč. Z pode- zření někoho do vězení v. Vrat. 156. — se, koho, co v co (kam): v nenávisť, v ošklivosť, v obyčej, (Lk.), v kázeň, v hněv. Bra sě Záboj v les, lesem za Zabojem sbory. Rkk. 9. V tre- stání, v zástavu, sobě v hlavu, v rozum, v paměť. Plac, V., Sych., Kom. B. v počet, Šm., v po- chybnosť. Ml. Něco v srdce si v. Kat. 2995. Něco v lehkosť v. Bart. IV. 25. V řeč ho luďia vzali. Mt. S. Vzíti v paty (utéci). Řeka mnohé jiné v sebe béře. T. Vítr v kolo nás bere. Kom. Něco v plen, v kořisť b. J. tr. Někoho u velikou nelibosť, T., u vyšetřo- vání bráti. J. tr. Něco v ruce vzíti (začíti); někoho v podezřeni b. Nt. — co před koho. Před sebe nic jiného nebeřeme. Vrat., Br.Cestu před sebe vzíti. V. — se, co protikomu: nenávisť proti někomu, V., se protiještěrovi, Troj.; b. se proti někomu (na ně-koho bíti). Bs. Dítě otrockou mysl protirodičům vzalo. Kom. - co od koho v co:Vzal to od ní v dar. Š. a Ž. — si koho.Jan N. bude sobě bráti Annu Pokorných (.. nou)za manželku. Chybně prý; jak pak prý dlouho11. kolikrát? Lépe prý „vezme". A ani to neníjisto, (že si ji vezme). Tedy prý takto: mínísobě vzíti n. Ohlašuje se k sňatku ženichJ. N. a nevěsta A. P., nebo: V stav manžel-ství vstoupiti míní J. N. s A. P. — Šm.Tyto frase jsou ovšem dobré, ale i věta:,Bude sobě bráti' jest v lidu vůbec běžnáa ustálená. Iterativa ve futuru často se taktoužívá na označenou náklonnosti k čemu,jako imperfecta conatus. Brt. Cf. Neříkej to(Prk.) m. neřekni to. Nezpívej. Nechoď tamm. nejdi. atd. Vz Rozkazovací způsob. - sičeho (jen u jmen hmotných a hromadných).Vem si stříbra, zlata. Sš. Pís. Vezmi si tabáku,ohně, hrachu, chleba. Us. — Br. — co kde: Mezi hráči ďábel peníze béře. Č. Peníze mezi židy na něčí škodu b. Arch. I., 62. — co čím: jídla lžicemi, Kom., rukou, Lom., ryby udici, L., něco moci. V., Har., Jel. Loď plenem vzíti; něco propůjčkou bráti. J. tr. Za vděk něčím vzíti. Zvěř béře větrem (wittert). Šm. Něco od někoho cti s dsrem v. Půh. I., 127. Církev růst brals ústním podáním. Bš. Ev. Mst. Škodu vzíti povodněmi. Žer. Sn. 47. Lstí a mocí někomu něco v., Kom., Lab. 60., násilim. Č. Pes béře vysokým, vrchním větrem. Šp. Nějaké slovo nějakým smyslem. — co před čím kde, kdy: Před hubou mu to vzal. (Od nosu někomu něco odtrhnouti.) Č, Lb., Jg. Ryby před východem slunce nejlépe Berou (anbeissen). Ml. — co, koho pod co: něco pod úřední pečeť vzíti. J. tr. Někoho pod přísahu vzíti. Nt. — co o něco „= ujímati se něčeho. L., Gníd. Vzal s ním ? to radu. V., Let. Žádný o své věci brzo konce nebéře. Vš. — se, co v čem (kde): Labe v Čechách svůj počátek béře. v. B. se ně- kam ve jménu Páně. Jd. B. něco v jiném smyslu. Nt. B. peníze v židech neb křesťa- nech (na účet dlužníka, neplatil-li). Arch. — co na čem (kde): Úhonu na zdraví. Sych. Na zemanech po městech něco b. Arch. I., 57. Soud vzal své sídlo na radnici. Ml. Pří- klad na někom b. Chč. 451. Škodu na čem vzíti. Bart. IV. 32. — Troj., Leg., Jel. - Krejčí jí bral míru na archu papíru. Er. P. 254. Musím to míti, a bych to měl pod nehtem, pod koží vzíti. Č. Dal by, kdyby měl pod koží, pod srdcem vzíti. Č. — se. Vzali se (vstoupili v stav manželský). Us. — se, koho za kým. Bral jednoho za druhým (ke zkoušení). Kom. - co skrze co: Škodu skrze to vzali. Zříz. Ferd. — se k čemu. B. se k smrti. Šm. K poslední hodince se bráti. Nt. Ke všem stranám brachu sě lesem. Rkk. 9. — se čím: Nynie beř sě lisími skoky. Rkk. 10. — se kudy: cestou, Us., lesem, Rkk. 9., Dal., stranou, Us., přes hory a doly. Har. — se na co: na smrť. Sm. — se s kým: s vojskem. Jg. B. se s kým ke komu, Kat. 423. Já jsem se dnes s ní vzala = pohádala jsem se s ní. Na Plaště. Prk. — aby: Protož beř se, aby (abys) umřel. V. — co kdy. Tu vodu jeden po druhém ob den bral. — co mimo co: mimo právo dary b. Alx. — si koho pro co. Pro peníze bábu si bráti. Er. P. 278. — si podlé čeho. Nesmíte sobě brát podlé krásy. Er. P. 157. — adv. Něco napřed vzíti. Us. — s infinit. Bral se kázati. Nebral se jiť (neměl se k odchodu). Kulda I. 29. (Prk.) — se sup. Aby se brali stavět domu božího. Br. — Pozn. Slovesem b. opisuje se zhusta passivum jiných jazykův: beru škodu — ?????????, úraz vzíti — laedi, změnu bráti — mutari, vzíti umenšení — minui, vzíti odměnu — praemio donari atd. Prk.