Črieda
Črieda, y, f. = čreda, stádo. Vz Mkl. Etym. 32. Prasiatko oj triráz dňa dobehlo medzi čriedu bohatého dvorana a uchytilo si ječmeňa. Dbš. Sl. pov. VI. 53. Mrcha ovca, čo od čriedy uteká. Zátur. Vypustil statok von (na pašu): čriecly, krdle vyhr- nuly sa. Dbš. Sl. pov. VII. 88. Menší hospo- dáři dávají pásti statek svůj ve stádech společných (črědách a krdelích) jedním pa- stýřem. Pokr. Pot. II. 73. Kým po horách cenká č., nezajde valacha (pastýře) bieda. Čjk. 69.