Hnouti
Hnouti, hnu, hni, hna (ouc), hnul, hnut, utí; hýbati, hýbám a hýbu, hýbeš, al, án, ání; hýbávati. Hnouti, jsouc složeno, v obecné mluvě v příčestí minul. času masc. jen h podr- žuje: nehnouti — neh (ale: nehla, nehlo). Jir. — H. = křiviti (ve složených: pře-, pro- hnouti), beugen; z místa odstrčiti n. dáti, bewegen, regen; pryč se bráti, sich trollen, sich weg packen. Jg. — abs. Hýbej (hybaj) = jdi! n.: pracuj! — kým, čím (se). Činíce česť hýbali koleny (ohýbali je) a kývali hlavami. Kom. Hýbati prstem, hlavou, nohou, rukou, tělem, vodou, Us., nohama. Ctib. Pes hýbá ocasem. Us. Hýbati koněm (jezditi). Jel. Hýbáno bylo i jinými otázkami. Eus. Milosrdenstvím hnut jsa nad ním. Br. H. vojskem. V. Bůh se žádnou nehýbe vášní. Jel. Milosrdenstvím se hnouti. V. H. táborem. Prosbami krále uherského dal sebú hnúti. Výb. I. 438. Bůh srdcem jeho hnul lítostí. Bl. Odtud šťastným větrem jsme se hnuli. Har. I. 49. Vz Instrumental. Umí věcí hnouti (poraditi; učiniti, aby se o ní jednalo). Jg. Ani hnuto tím není. Ros. Lejnem čím více se hýbá, tím více smrdí. Jg. Ta věc jimi hýbe. Jel. Drahé perly myslí hýbí. Jel. Nic to vámi nehýbe? Br. Tvrdý sebou hnouti nedá, V., Kom. Léčby kdy právo musilo hnúti pravdú (přednosť před ní míti). Št. — (se) s čím. Se s táborem h. Plác. Hnu sě s vojnú s toho miesta. Alx. 1209. I hned odtud hnuli s vojskem. Ben. — se kudy. Dál se lazem hnuli. Vocel. — kým, čím (se) odkud. Nehýbej sebú s lůže. Jel. H. s místa (s vojskem hnouti). Háj. Hnul se s vojskem z tábora. Vrat. Vida je, ani se z místa nehýbají. Háj. Aby se z místa nehýbali. Flav. Hýbe tím z místa. Jel. Někým z jeho úmyslu h. Tkad. To se samo z sebe hýbe. Kom. Z místa svého se h. V. Hnouti se od pravdy. Št. Nedejte sebou od smyslu svého h. V. — čím nač proč. Hýbají súdem na škodu chudým pro bohaté. Št. o obec. věc. 146. — koho, se, čím k čemu (kam, jak). Jidáš byl hnut k smrti jeho lakomstvím. Ben. V. Hýbá mne krása ženská k manželství. Hus. H. se k lítosti. Jel. Vojsko hnulo se k pomezí tureckému. Ml. Jestliže tyto věci tebou nehýbou k po- tupě světa. V. Hýbal tělem k zvuku píšťaly. Jel. H. se milosrdenstvím ke komu. Št. Obra- zové druhdy k mužnosti hýbají. Jel. — se kam, na co. Mnata na Ostromin hrad se hnul. Háj. Hýbá se všecko na vojnu. Jel. Nehýbej sě ani v pravo ani na levú ruku. Anth. I. 163. — se, čím kam (v co). V kterou stranu se hne. Gníd. Tateré sě hnuchu v pravú stranu. Rkk. 49. Zástupem v jinou stranu h. Alx. — se kde: ve vodě. Us. Před očima něčími se h. Žalans. — se proti komu (rozlobiti se). Zák. sv. Ben. — se, sich bewegen, regen. Jg. Hovado hni se. Ros. Všecko se hýbe a roste. Us. Zub se hýbá. D. More, strom se hýbá. D. Tateré sě hnuchu. Rkk. II. se odněkud (jinam se obrá- titi). Us. Vojsko se hnulo. Kram. — aby. Vojsko se hnulo, aby nepřítele dohonilo. Us.