Chytati
Chytati, chytávati; chytiti, 3. pl. -tí, chyť, -tě (íc), il, cen, cení; chýceti, el, en, ení = la- pati, jímati, greifen, fangen, haschen, nehmen; vznítiti se, Feuer fangen; ch. se = lapenu býti, sich fangen; vznítiti se, počíti hořeti, Feuer fangen; přilnouti k čemu, sich woran hängen; působiti, einwirken; opáliti se, von der Sonne abbrennen. — abs. Dříví, hubka chytá. Us. Okna chytají (počínají mrznouti). Us. Ceví (u kola) chytá (greift ein). D. Oheň chytl. Mokrý prach nechytá. D. — co, koho: zloděje, Us., ptáky, Kom., myši, ducha (po- padati), ryby, lelky, dopis. Us. Chytil opici (opil se). Us. Chytá jej a nemůže ho chytiti. Jg. Co se z kočky narodí, nebude než myši chytati. Jg. Černé plátno žádné barvy nechytí. Kom. Co chytil, nech má (nech si to drží. Původ neštěstí. Vz Neštěstí). Č. — koho, se za co: za ucho, Kom. Lab. 64., za sukni, Br., za ruku, za nohu, za hlavu. Smál se, až se za boky popadal. Ch. se za nos, za vlasy, Us., za pačesy. Ml. Ty věci nás za srdce chytají. L. Vola za rohy, človeka za řeči chytajú. Mt. S. Čert tě chytne za uši. Er. P. 366. Strach ho za boky chytá. L. Chyť se za nos. Ipse, vtip se, za nos chyť se. Č. — koho, se na co. Na vojnu ch. = bráti. Bern. Ryby na udici, D., síkory na poskřip ch. Us. Řepici se chytají na šaty. D. Bláto se na kola chytá. Bern. — co do čeho, kam. Do ruky, Us., ptáky do osidla. V. Rybník vodu do sebe chytá. Vys. Ptáky do sítí, do rukávníku. Šp. — koho, co čím: rukou, Us., zuby. V. Ptáčník ptáčky pastí neb osidel smečkami chytá. Kom. Ryby udicí. Šp. — koho, co, se kde. V povětří lelky chytati (zevlovati). Us. Kořalka se v něm chytla. Us. Chytil ji (rybičku) u samého kraje. Er. P 221. Pozdě po lidech slova chytati. Č. Koně pod ním chytivše utíkati mu nedopustili. Vrat. — komu. Co mu chytí ? (y čem ho předčí?). Na Slov. — odkud. Člověk nuzný, žeby z plamená chléb chytal. L. — (co) po čem. To hovado nechce po ničem chytati (nechce žráti). Us. Mladý kůňchytává po lidech (= kouše). Mřk. — se. Ptákse chytil. Chytilo se (začalo hořeti). Cokolichytí se, to nejprv tlí, potom hoří. Kom.Chytilo se stavení. Us. — se čeho. Tonoucíbřitvy se chytá. Kdo se topí, slámy se chytá.Jg., č. Chytám se kola. Kom. Nemoc se hochytá. D. To se ho chytá. Us. Ch. se lsti,Kom., lepší rady, Troj., dívky (zamilovatise). Nevím čeho se chytiti. Plác. Kdo dovody upadne, třebas trnu se chytí. Č. Nebse mohú vší rudy chytiti, nejsú-li bohatí,uručte dobrými rukojměmi. CJB. 357. Chytilsa rozumu. Mt. S. Pluhu se ch. Chč. 447.Koho se dobrá slova nechytají, toho se musíkarabáč chytať. Us. Krku se ho chytila. Mor.P. 189. Jaky jest to živobytí, když se starejmladý chytí. Er. P. 350. b. 4. s h. Ch. sebřehu. Us. By se břehu chytil, vše se s nímutrhne. Jg. Chytil se toho rez. Reš. Milosťse chytá srdce. Nechytila se ho žádná rána.Kom. Chytají se ho souchotiny. Us. Kdo semnoha věcí chytá, nejde, leč bloudí. L. Ch.se braně. — se čeho oč, od čeho. Směl sěo neobyčejné lidem věci chytiti. Št. (N. 151. )Dobré sa oblakov nechytá od hladu, od bôlu.Mt. S. — se čeho čím. Slyšťe, abyste takéskutkem sě chytili toho (= chopili se), cožje své vyvolené spasitel učil. Št. — se čehov čem. Čehož se jest koli chytil v prosběbohatci. Chč. 636. — se čeho k čemu:k svému prospěchu. S. a Ž. — kde: naslunci (opáliti se). L. — se s kým do čeho:do křížku (zápasiti s ním).Chytavec, vce, m., lapáček = chytač.