Len
Len, u n. lnu, m. (vz E); v již. Čechách podržuje e: len, lenu (vedlé: lnu), instrum. lenem (vedlé: lnem), adj. leněnej. Kts. Lmit>, litev. linai, řec. llvov, lat. linum. Schl. Len setý či polní, linum usitatissimum, Lein, Flachs. Vz Cl. 66., Kk. 242. L. novoseeland- ský, phormium tenax, der neuseeländische Flachs, také lenovník. Kk. 125. L. luční, 1. catharticum, úzkolistý, 1. tenuifolium, žlutý, 1. flavum. FB. 83. L. obecný, rakouský, tenko- listý, žlutý, odvislý, sibiřský, planý, mlacový (na Mor.: slepý), prahlý, hledivý (na Mor.: zřelý), bohatý, měkký, tvrdý, luční, horní, kamenný, česaný, nečesaný (vochlovaný neb nevochlovaný), rosový n. vodový (rosou n. vodou močený, Dch. ), Jg., ranní, pozdní, čerstvý (syrový), suchý, S. N. (vz tam více IV. str. 1223. ), čistivý (Berg-). Kh. Len keř- natý, hlavatec, okřastaný, uprahlý, zpruzený n. mrtina, zakrnělý: odstarek, sparkosilý, močený n. močidlák; rosený n. rosák. Šp. Len síti, pléti (plíti), trhati, vykládati, pro- stírati, rositi, lámati, trdliti, práti, bušiti, po- tírati, na rozkráčky klásti, stláti, sbírati, drhnouti, močiti, sušiti, tříti, chřastati, hladiti, dotírati, strhovati, mědliti, česati (vochlovati), po druhé česati: pačísati (Šp. ), přísti. Jg., Šp. Ze lnu udělaný: lněný. V. Semeno lnu: zřelé neb prahlé n. hledivé (když hlávky na slunci vyložené sami se vyluskují), tunkové neb tvrdé (mlácené; vz len mlacový, slepý). Chmela. Pazdeří, pazdero, padrť, padrtí, pa- drtina, otřepky, babiny ze lnu. Příprava, hrsť, otep lnu. Obchodník se lnem, na Mor. pakař (nejspíše od Paky, města u Jičína v Čechách). Hlávka, hlavička, hlavina, pálka, palička lnu; hlávky vylouštěti. Vochle, ha- chle na len, vz Lámačka. Len (konopě) na poli se rosí n. v močidlech (močárnách) se máčí a v pazderně suší, potom se tře (trli- licuje, tluče, láme) trlicí (mědlicí, lamkou, třepačkou, chřastačkou, ohýbačkou), čímž pazdeří odpadává; potom se česá (vochluje) česačkou (vochlemi), čímž se koudel (česa- niny) odděluje. Len se přede ve velkém v přádelnách. Pt. Len a konopě močí se a vysušené trlicí se trou, potom se hachlují, a zůstane tam pazdeří, tuto koudel. Kom. Umočený len se v pazderně suší a potom tře, totiž nejprve jej tředlinka ochřástá, kdež jméno chřastiny dostává; chřastiny se hladí a tak na čisto se dotírají. Koubl. Jinde se láme, potom tře, pak mědlí. Kdo o svatém Janu len zasívá, stébla zdélí lokte mívá. Šp. Na Urbanův den, pospěš síti len. Er. P. 72., Pk. Len do kolen, konopí po uši. Č., Pk. Vz více v S. N. — L. matky boží, mezní čistec, květel, rozrazil, žabinec, antirrhinum linaria, Lein-, Flachs-, Nadelkraut, Marien-, Frauenflachs. Jg.