BohatýBohatý (bohat, a, o), komp. bohatší n. bohatější. Kat. 382., V. B. = 1. zámožný, pe- níze n. jiné věci mající, hojnost všeho ma- jící, reich. B. nevěsta, Us., město, krajina, Nt., ženich, sedlák. Us. Bohatým býti. Us. Ně- koho bohatým učiniti, udělati. V. Bohatá, rohatá (o bohaté, ale zlé ženě). Jg., Lb. Bohatému netřeba rozumu. L. Kdo jest trošty živ, bude-li bohat, bude div. D. Chudý s bo- hatým nehoduj, moudrý s bláznem nežertuj. Rým. S silným nechoď v zápas a s bohatým před soud; B. nemá Dost, dokud mnoho chu- dých neodere (nesežere); Kdo b. ten i rohat; Bohatého škody, chudého hody; Bohatí ne vždycky vědí, kdo po nich dědí; Bohatý v kuní čubě se protlačí, ale chudý v cvilin- kové kytlici uvázne; Jest bohatý jako str- haná mošna. (Vz Chudoba). Č. Bohatým dary dává (Vz Zbytečný); Hlupec bohatý jako býk rohatý; Kdo rád orá, bude brzo bohat (vz Pracovitosť); Lépe bohatý psa cvičí, než-li chudý syna; Pán bohatý, pes kosmatý, je mu teplo. Lb. Ten bohat, kdo bez viny; Bohatým býti pracno, ale sytým netěžko. Pk. — Bohatý na co: B. jazyk na slova, Vš. XX. B. na zlato, zboží, dědiny. V. — Br., Troj., Ros. Jel., Háj. Sv. Agata bývá na sníh bohata. Č. Na sliby můž každý bohat býti. Pk. B. na my- šlénky. Zeman na dobytek B. Háj. 9. — čím: Ruský jazyk jest bohatý plnými samo- hláskami. Č. B. Duchem. Reš. Ruda kovem Bohatá. Vys. Počínám dílo Bohaté neho- dami. Čím jsem Bohat, tím sloužím rád. Pk. Bůh bohat milostí. Č. Mesto zlatom b. Na Slov., Ht. — na čem: na dědinách. Troj. — v čem: v dědinách. Troj. — v co: v zlato a stříbro, Hist. schol.; Ms. Cerron; v peníze. Svěd. Vz v (s akkusativem). — 2- B. = vzácný, drahocenný, vynikající; hojně se objevující. B. hrách (grosse Erbse, Klotz- erbse), len, D., pšenice, včely (dobré), léto (když mnoho pastvy včelám), Rozm. o vč., couk, žeň, V., ruda, pramen, Us., kořist', šat (drahý). Nt. Pot se jim v Bohatých krůpějích řinul (dle Km. lépe: valnými krůpějemi). Bohatá rukojeť šavle (dle Km. lépe: ozdobná).
