Aby
Aby = a by, dass, damit, auf Dass, ob, um, wenn, wofern, wenn auch. Vz By. — Aby jest zastaralý tvar 3. osoby sg. praet. (Jg.), spojujeme jej s příčestím minulého času a chceme jím říci, že by se to, o čem mlu- víme, mělo státi nebo že si přejeme, aby se to stalo nebo se obáváme, aby se nestalo. Mk. — 1. Tvoří ve spojení s příčestím mi- nulého času, konditional a užívá se ho v tomto smyslu více než by: abych, aby (nyní: abys, špatně: aby jsi; ale abys jest vlastně ne- pravidelně řečeno; jako nemohu říci: abych jsem šel tam, tak bych také neměl říkati: abys (aby jsi) šel tam.), aby; duál (zastr.): abychva, abychvě; pl. (zastr. abychomy), abychom (abychme; nyní také: abysme; špatně: aby jsme), abyste (abyste zacho- valo se až do 2. polovice 16. století, Šb.; patně: aby jste.), aby. — Pozn. Dej pozor, aby (abys, a pro jasnosť jest toto zde dobře, neb by to také mohlo znamenati: aby on neupadl) nepadl. Vz Konditional. — 2. Spo- juje věc čili předmět proměnu trpící s před- cházejícím slovesem bez vedlejšího potahu neb ponětí a sice a) po záporných časoslovech =- žeby, jestli; něm. dass, ob. Nevěřili, aby je Bůh na poušti chtěl a mohl uživiti. Br. Já jsem neviděl, aby kdo zlosť vymlouval. Kom. Nevěděl, aby byla panna. Lom. — Solf., Háj., Har., Brn. — ß) Po kladných slovesech radu, rozkaz, prosbu a p. zname- najících. Prosili, aby nás do Vídně dovézti dal. Vrat. Ponukl ji, aby prosila otce svého za pole. Br. Vz Žádati, Nutiti, Napomenouti, Postarati se, Dovoliti, Poručiti. — Aby = který bij; lat. qui, něm. dass. A kde by se tolik lodí dostalo, aby (které by) tak veliké byly. Har. — 3. S vedlejším ponětím a sice a) ve větách výsledčných, spojuje účinek s příčinou, důvod s následkem: že, žeby; lat. ut, něm. dass. Nemůže tak tajná věc býti, aby vyjevena nebyla. D. — V., Br. — b) Značí účel, úmysl; lat. quo, ut, něm. damit, auf dass, um. Abyste z této knihy učení nabý- vali. V. Nejsem živ, abych jedl, ale jím, abych živ byl. Us. — Br.,Kom. — c) Označuje výminku = kdyby, -li; něm. wenn, wofern. Aby tu byl, ten by se podíval. Jg. Abych já se toho dopustil, co by tu křiku bylo. T. — Br., Solf. — d) Ve větách připouštěcích , budiž že, třeba, dejme že, byť i; něm. wenn auch. Aby bohatým byl, moudrý není. Jg. — e) Slouží k vyjádření vnitrního pohnutí mysli a sice a) žádosti, zaklínání atd., kéžby; lat. utinam, o si; něm. dass. Aby tě kat spral. Jg. — ß) Rozkazu. Aby se nehnul. Jg. Že- nich aby přišel. Us. — ?) Úžasu. Aby se pán Bůh smiloval Us. — d) Odpírání s ú- směškem. Abych nevěděl! Jg. — e) Výstrahy. Aby nás jen nikdo neposlouchal! Us. — 4. S jinými částicemi: ne aby, tak aby, tak aby ne, proto aby, proto aby ne, aby ale, aby aspoň, aby jen, aby pak, aby tak atd.— Jg. — Vz A (ve větách; ku konci). — Pozn. Aby po časoslovech slušeti, náležeti, bázně, strachu, nebezpečenství, zdržovaní, zbraňo- vání, dohrožování, zapovídání, činění, půso- beni, chtění, rozkazování, žádosti, úmyslu, snahy, puzeni, po výrazech: o málo chybí, jisté, zřejmé, potřebné, užitečné jest a po jistých substantivech. Vz Věra podstatná spojková.