DítěDítě. Cf. Bž. 75., 23., 109. Děťátko. Alx., Výb. II. 21. 16. Lašsky. děť, a, děťo. Brt. D. Na Zlínsku dat. pl. děťom, instr. dětima, Brt. Jak se skloňuje na Lašsku? Vz Brt. D. 117. Na Slov. dieťa, ata, n. Cf. Šrc. 247.. 268—269. Strsl. d?te, Vz Mkl. Etym. 44. K svýma děťatoma, děťatma. Pass. Je to enem takový děť a už si zapali. Mor. Brt. D. D. nemanželské: uhnalec, úhonek, se- branec. Vz Parchant. Když po smrti muže svého po roce dítě má, zjevné jest, že svého stavu počestného nezachovala. O. z D. Ne- mohli sa dieťaťa dožiť. Ht. Sl. ml. 224. Ku- kačka jarabá, to je peknô vtáča: každé dieťa rado, keď mu dá koláča. Sl. sp. 331. Dzětma moře zastavila, mužma peklo zahu- scila; Hajej, hajej, děťátko milé, ty si na- rozen z panny Marie; Mamička tam v hrobě zpive, male diťatko kolibe; Která múdrá máti, nebraňuj díťati; Budeš v nebi ty i já, i s našima dětima; Srdečko v ní puklo nad dětma drobnýma; Začnite jí hráti o jejím díťati; Di diťa na krchov; Radši bych já radši dvanást krav dojila, než vdovcovým dětóm snídaní strojila; Horší je mně nežli tobě. Horší je mně s tým vínečkem než tobě s díťátečkem; Dziotek maciška. Sš. P. 4, 370 6., 90., 95., 110., 140., 144., 159., 197., 380.,775. A keď si já budem dieťatu zpievati;Kázala mi máti dieťa kolísati. Koll. Zp. I.62., 67. Sobě a dětóm i mně hanbu udělal;Nadala jdětóm pankerty; Otec každý dětómsvým dává dle své možnosti, což muož;Vdově a dětem ; Děti s práva mají při erbíchotce svého nebožtíka zuostati. NB. Tč. 90.,173., 199., 204. Vpadl mi i mým dětem mocív to zboží; Pobral jí a její dětóm všecko.Půh. II. 11., 39. Ještě dietětem jsa. BO.Dietě, puer; dieti, virgines. Ž. wit. 85. 16.,44. 15. Uč, kaž, treskci vždy své děti, ažchceš do nich statek měti. Sv. ruk. 199.Dietky slobody ludstva sú rodiny. Trokan118. Dítky jsou příští svět, budoucí vlasťa símě člověčenstva. Sb. uč. Žáden neví,jakú lásku rodič má k dítěti jediné ten,kdo má détky, ví to; Když se dětkámdobre děje, rodič sa raduje a z nešťastídětek svojich srdce zarmucuje; Baba i matkasvú láskú děťa zabíjajú, když mu všecko,co chce, činiť dopúščajú; Pokad syn je ďeťa,prutom obmakčuj (ohměkčuj) mu boky. Glč.II. 102 ,110., 208. Aby boly dobré děti, nemáse jim ništ hověti; Drž dětky v ostrosti ane v ukrutnosti; Má příčinu plakať děťa,když sa na svět rodí, nebo skrze naroděníku bídě prichodí; Jak naučíš dětky tvoježiť v stydlivosti, bude jim užitečnějšé nežzlato v hojnosti. Glč. 11. 249., 250., 263.,342. Má děti jak schodky (drobné). Us.Bkř. Múdre (dobré) dieťa sa neodchová (ne-poroste); Čo jedno dieťa, to milšie; Čímviac detí, tým viac otčenášov; čím viacotčenášov, tým viac chleba; Dieťa nevie,kedy mu je dosť (jiedenia). Slov. Zátur. Prechudobných dieťatka, pre bohatých teliatka.Sb. sl. ps. 1. 94. Děti povídají, co činí;starší, co jsou činili; blázni, co by činitiměli; stateční, co by rádi činili; rozumní,co činiti sluší; Dítě nepláče, máť nerozumí(nepláče-li); Dítě Špiní a dere, matka šijea pere; Ač ditě křivo, přec mateři milo.Bž. exc. Jest obou rodičů vlastní dítě apřece není jejich syn (dcera); Můj oteca má matka měli díté a to dítě není můjbratr ani má sestra. Kdo je to? (Já); Otecdřevěný, matka hliněná, děti sklenné (réva,země, hrozen). Mor. Brt. Pověry běžné přirození, odstavování, vychovávání atd. dětívz v Km. 1886. 241. a násl. (Brt.). Kdežotec sám statek má a má děti neoddělené(non mancipatos, in väterl. Hausgenossen-schaft lebende K.), nemají děti podlé něhoz toho statku poháněny býti. Vl. zř. 59.O právech a povinnostech dětí v starší doběvz Jir. Zř. zem. 448. b., 689. b., 690. a.O opatrování dětí římských a řeckých. VzVlšk. 227., 240. O jejich opatrování nyní.Vz Slov. zdrav. — D. = nerozumný. Copak jsi malé dítě? (Říkáme kárajíce do-rostlého z pošetilosti a p.). Us. Pdl. — D. =hračka, die Puppe. Kup mu d. Us. Sd. — D. = mladé zvíře. Dietem vranovým, pullis; dieti lvovy, catulli. Ž. wit. 146 9., 103. 21. — D., os. jm. D. ol. I. 220., VIII. 51., Tk. V. 154.
