1. Díti1. Díti = konati. Iterat. lašsky dějovati se, na mor. Slov. dějávati se. Brt. D. 157. Cf. Bž. 187. D?jati — dieti — díti se. Gb. Hl. 132. Ďál — dieli a dieti. Gb. Hl. 59. Děl, ďál, dieli a dál, dáli. Listy filol. 1884. 104. O časování vz také Gb. v Listech filol. 1883. 449., 1884. 104., 1880. 101. Od- chylkou dí se m.: děje se. Kom., Kn. rož. 8. — co. Poselství dějeme. Br. Vyhnal všecky, jižto trh dějiechu. ML. 90. b. Já musím otce mého dieti vôli. Hr. rk. 207. Poselství dějící. Br. Pláč d. = plakati. Hr. ruk. 81. — se čím (odkud). Vrchní do- hlídka dála se ze Sparty zvláštními úřed- níky. Lpř. Děj. I. 73. Mnoho kunstóv umějí, jimižto hřiešný trh dějí. Hr. ruk. 295. — co, se kam. Kam se to dělo (podělo)? Dch. Kam bych děla dítky, ubohé sirotky?; Kde (kam) ste mého bratra děli; Květná neděle, kdes's klíče děla?; Kaj si kluče dila?; Plače kočka celý den, kde (kam) se její kocúr děl; plačú s ňú aj koťata, kde se poděl náš táta. Sš. P. 140., 174., 769., 770., 711. Kam's peňázky díval, co's po horách zbíjal? Sš. P. 181. Pověz, kam je chcemy dieti? Hr. ruk. 251. Však Toman vie, kam sě to dělo. NB. Tč. 144. I dal svůj list za své dluhy aneb kamž chtěl, tam dél. Půh. I. 228, II. 371., 421. Nevědí, kam rukou díti. Abr. Kamž se koli tělo děje, več-li se koli obrátí, leč v prsť, leč v prach, leč v páru kakú; Kam ste svój smysl děli?; Archandělé poselství k nám dějí od Boha. Št. Kn. š 28., 149., 172. — s kým. Já myslela, že se s tebou kdo ví co děje. Sá. Bóh daj, bychom též s ní (s Marií) dáli. Hr. ruk. 189. — se. Tak se často dějuje (lašsky), ďéjává (na mor. Slov.). Brt. D. 157. Děly se porady; Dálo se s ním vy- jednávání. Us. Pdl. Děj se co děj. Kom., BN. U něho kvasil, když se to dálo. NB. Té. 93. Vše, cožkolivěk se děje. Št. Kn. š. 30. Ty věci, ješto jsú se dály. Št. Ř. 39. b. — se jak. To se děje s velikou pravidel- ností. Us. Pdl. To díti se může směrem dvojím. ZČ. I. 249. Každému děje se dle zásluhy. Dk. Hlasování dálo se pokřikem. Lpř. D. Postupování dělo se zvolna. Vlč. Nic neděje se skokem. Osv. 1871. 45. Zá- kon, dle kterého se výjev děje; Soudíme, že se vždy tak a ne jinak děje; Pohyb děje se pak setrvačností rovnoměrně dále ry- chlostí konečnou. Mj. 2., 154. Děj se jak děj. Ler. To se v pravdě dálo; By se po právě dělo. NB. Tč. 169., 195. To se vše bez diva děje. Alx. V. Když sě všiem prá- vem die (= děje), vezda póhon prošel. Kn. rož. 8. — co, se komu. Šuhaju, šuhaju, oč sa ti nedějem (nepáčim, nelíbím)? či ne- rada robím, či sa nezasmějem? Sl. sp. 171. Konšel, jemuž když se to dálo; Že by se mu křivda dála; Což mi se děje od súseda mého. NB. Tč. 29., 78. Tu sě nám nerád děje a újma. Ib. 108. Řka, že by se mu křivda dála od úřadu. Půh. II. 265., 588. — kde. Co se íu děje? Us. Dch. Co se děje v duši tvé? Us. Mezi nimi rozmluva se děla. Oav. I. 273. Nedaj, by se co zlého dálo v tom domu Výb. II. 15. Tyto se pře těmito slovy před námi dály; Aby se jemu v tom vždy křivda nedíla; Čož se na právě zahájeném před nimi dálo. NB. Tč. 53., 152., 268. Po všem světě ciesaři česť se dála. Pass. 801. V městě děje se poprava. Alx. Coť se děje po všem křesťanstvie. Št. Kn. š. 27. Co íu děješ? Ros. Co sé prostřed jizby dějieše. Mart. 5. a. — se oč. Děje se tu (jde) jen o ty mrzáky. U Rychn. — co o čem. (Svódnicě) děje trh o hřiešnej kúpi. Hr. ruk. 101. b. Jinak zleť by se dálo o naší obci a obecném dobrém, kdyby .... CJB. 355. — se odkud ke komu. (Aby spra- vedlnost) se dála od bohatých k chudým. Let. 26. — se proč. Z lásky se mu to děje. 1529. Mus. 1880. 493. Pro něž sú se dály ty hrózy. Št. Kn. š. 10. Příčina, za kterou se výjev děje. Mj. 2. — se nad čím (proč). Pro křesťany se ty zlé pří- hody nad městem dějí. Pass. 905. Všechno pověděchu, co sě nad nimi dálo. Výb. I. 210., Hr. ruk. 27. a. Viděl, co se nad Je- žíšem děje. Sv. ruk. 169. — kdy. Tu jsú súkopové řekli, jakž sě jiným o takové trhy dieti bude, že se jim též státi má. NB Tč. 29. To se dalo před mnohými léty. Us. Což se při smrti božej dálo. Výb. II. 11. To se dálo za ciesaře Diokle- kleciana po božiem narozenie 298. léto. Pass. 14. stol. Aby trhu v nedělju nedieli Dal. C. 32. Ješto se j'mu ve sně dálo. Alx. V. 768.
