DostatečnýDostatečný, dostačitelný; dostatečen, čna, čno; dostačitedlen, dlna, dlno, hinlänglich, zureichend, genugsam, zulänglich, genüglich. Jg. D. výmluva, zásluhy, známka (na vy- svědčení), průvod, jmění, jistota, Jg., příčina, svědek, známosť latiny, posádka. Nt. — komu. To mi není d-čné. Reš. Kdo sám sobě d-čný, ten bohatý jest. L. Jsi-li takové věci (moudrosti) dostatečen. Jel. — k čemu. V tom věku nebyl k tomu d-čný, aby krá- lovství spravoval. Br. — na co. D. na dobytek. L. Dost. na všecky věci (boháč). V. — s inft. Dost. svět vykoupiti. Kom. Kdyby svatí nebyli d-čni zastoupiti hříšné. Chč. 378. D-čný tu výpověď na se vzíti. Kom. — aby. Nebyla dostatečná, aby zaplatiti mohla za škodu. L. Není již d., aby ten úřad spravoval. Us.
