Húzvorcevý
Húzvorcevý. Vz Húzvorc a v Mus. fil. 1901. 204. Hvězdokupa, ?, f. Pleiady atd. Vz Ott XVII. 456a, 462. Hyběti. Neobrátí-li se člověk, hybětíť jemu bude proto. Chč. S. I. 363. Hygiena ve školách XV. a XVI. stol. Vz Wtr. Part. 140. Hyntlaust, u, m., z něm. Vz více v Mus. fil. 1901. 204. Ch. Změny hlásky ch v XV. stol. u Vel. Meziříčí. Vz Mšín. 7. Chachotať sa = chechtati se. Val. Čes 1. X. 377. Chalupka Samo, 1812. — 1883.; Jan. Vz Flš. Pism. 621. Chalybal, u, m. = ? Lstivě jich odbývají cbalybaly lecjaks. Chč. S. L 387. Chamulka, y, f., louka na Fryšt. Věst. op. 1895. 12. Chebz podzemní = brambory. Val. Čes. 1. X. 375. Chládkonohý. Ch. zvíře (lehající si na záda a nohami se chladící). Ezop. S36. 25. Chladoležák, a, m. = zahaleč. Chč. S. I. 197. Chladoležka, y, m. = chladoležák. Jrsk. XI. 27. Chladoležný Člověk = chladoležák. Chč. S. I. 198. Chlap = hrubian. Čím víc chlapa prosíš, tím víc ho popouzíš (prose mírnosti užívej). Rybay. Chlapcovský = chlapecký. Ch. škola. C. Třeb. Čes. 1. X. 396. Chlapkati. Chlapkával na dlaně = tle- skával. Mus. ol. 1899. 26. Chléb. Ch. se nikdy nepřejí. Us. Kto chváli cudzí chlieb, ĺúbi cudzie ženy; Deti nevedia chlieb si odkrojiť, keďže nevedia naň zarobiť; Z požičaného chleba sa ne- naješ; Chlieb dobrý kamarát; Ch. pekný ako parta. Mus. slov. II. 50, III. 22., 27., 35. Chlebný. Chlebná svátosť Chč. S. I. 302. Chleboňovská, louky u Podhradí. Sbor. slov. III. 7. Chlebovství, n. = shánění-se po chlebě, po živnosti. Klc. v Mus. 1843. 59. Chlópať rukama pod paže —pleskati. Sněh chlópá. Val. Čes. 1. X. 380. Chlor, u, m. Sr. Vstnk. X. 331. Chlp = svazek. Ch. trávy. Mus. slov. II. 11. Chlpatý = chlupatí/. Kto má byť bohatý, ostane ch. Sbor. slov. IV. 145. Chlupař, e, m. = soukenník (nadávka). Val. Čes. 1. X. 304. Chmelová, hora u Podhradí. Sbor. slov. III. 6. Chňapadlo, a, n. = čím se co chňape. Choditel, e, m. XIV. stol. List. fil. 1901. 43., 101. Choditi jak. Chodí, ?? by mu z nosu kapalo (přišel neopatrností do neštěstí). Rybay. Chocholoušek Prokop. Vz Flš. Písm. 623. Chombľa či koňta. Vlasy zapletené tvoria vzadu hlavy tak zvanú konťu tiež chombľu, ktorú čepcom pokrývajú. U Šebeše. Mus. slov. I. 86.