JedenJeden, dna, dno, m. jedinb, na, no, vlastně adj. Schl, Einer, eine, ein. Odkud slovo to odvozuje Šf., vz Mus. 1848. I. str. 229. Šg. nom. jeden, -dna, -ono; gt. -dnoho, -dné, -dnoho; dat. -dnomu, -dné, -dnomu; akks. jednoho (u ne- živ. jeden), dnu, -dno; lok. -dnom, -dné, -dnom; instr. -dním (ne: -dným), -dnou, -dním; pl. nom. jedni (u neživ. jedny), jedny, jedna; gt. -dněch pro všecky rody (ne: jedných); dat. jedněm pro všecky rody; akkus. jedny, -dny, -dna; lok. -dněch pro všecky rody; instr. -dněmi pro všecky rody. — V již. Čech. instr. sg. jednim m. jedním. V obec. mluvě vých. Čech pl. jedny, jednejch, jednejm, jednejma. Šb. U Čechův v prus. Slezsku skloňuje se dle „Nový": jeden, dného, ému atd. Šb. — V pl. přestává býti číslovkou zá- kladní a přestupuje do třídy číslovek druho- vých. Mk. Podržuje však moc číslovek zá- kladních při jménech, jichž toliko v plur. užíváme: jedny dvéře, jedna kamna. Da. — J.. je 1. číslovka základní, eins, 2. druhová = jednaký, jednerý, einerlei. Jedni lidé tam bydleli, einerlei Menschen wohnten dort. Na jeden způsob vše dělati. Vše jedno tak nebo tak. Vz Lhostejný. Lb. — Neklade se ve vý- znamu něm. neurčitého, ein'. Viděl jsem ovoce (jednoho) stromu. Viděl v té zemi (jednu) ve- likou řeku. Do jednoho roku, lépe: do roka. Cf. Do dne a do roka slíbil jim hověti. Sych. Hlavně pomíjí se, jeden', je-li celek předložkou z určený přísudkem. Byli proti němu pra- více, že jest z roty Pikhartské. Let. 446. Ty jsi z učedlníkuov člověka tohoto. Pass. 285. (Brt. ) Taktéž chybně: Pod jedním přílohy se vám vracejí m. zároveň, spolu se vám pří- lohy vracejí. — Při slovech kolikosť, míru, váhu a p. označujících číslovka jeden še neklade: měřice žita je za pět zl; lot. kávy, cukru. (Brt). — Této číslovky užíváme takto: 1. V počítání je základní číslovkou a počí- táme: jeden, dva, tři atd. Eins. Jednou jedno jest jedno. Před jedním a třiceti lety. V. Jeden ze dvou. V. Jeden Bůh. V. Jedna víra, jeden kabát. Kosť jedna pořád (z jednoho kusu, nesložená z částek). Kom. Bude jeden ovčinec a jeden pastýř. Br. Jedno lepší (horší) než druhé. Lb. — 2. J. — jediný, ein, einer allein. Jedna vlastovka nečiní leta. L. J. jako nic. Jedna ovce prašivá nakazí celé stádo. Ze dvou jedno učiniti. V. Člověk na jednom Bohu, ale ne na jednom příteli dosti má. — 3. I jeden = ani jeden, nikdo, Niemand. I jeden moudrý neradí se s cizími. Dal. Vz I. — 4. Do jednoho = všecko bez výjimky, alle mit einander, bis auf den letzten Mann. Po- bili je do jednoho. L. — 5. Po jednom = ne více na jednou než jeden, nicht mehr als einer, eins auf einmal. Jdú po jednom. Rkk. Po jednom šli do kostela. Us. Dostali po jednom krejcaru (distribut. ). Da. — 6. Ne jeden = více než jeden, mehrere. Když nejedni o něm mluví. V. Do škol nejedněch, ale mnohých uvedena jest ta knížka. V. — 7. J. = týž, der nämliche, derselbe, einerlei. Ze džbánku jed- noho píti. Ne jeden vítr vždycky věje. Jedné mysli a vůle, jednoho srdce a úmyslu. V. To je jedno. D. Na jedno brdo vše dělati. Us. Jedna léta mají. V. Já a otec jsme jedna věc = jedno. Pass. 951. — Často se spojuje také se zájmenem týž. Da. Jednu a touž řeč mluviti V. Nejeden a týž způsob. V. Jednoho a téhož času. D. Vz Týž. — 8. Za jedno = rovno, jednako. Tobě vše za jedno. Us. Voda mořská v jedněch místech vždy na jedno stojí. Leg. — 9. Jeden — druhý = ten — tam ten, der eine — der andere; dieser — jener. Jedno za druhé dáti. V. Jedno proti druhému; jedno za druhým. V. Jeden z lesa, druhý do lesa. Jeden čehý, druhý hat. Jeden bohatý, druhý chudý. Br. Jeden za osmnáct a druhý beze dvou za dvacet. Lom. Nosí je z jednoho místa na druhé, po něm. m. z místa na místo; Pro- bereme jeden národ po druhém, po něm. m. národ po národu. Km. Jeden jazyk na druhý působí, lépe: jazyk na jazyk (Cf. Ruka ruku myje). Jedno slovo k druhému, lépe: slovo k slovu. Brs. 94. Vz o tom: Druhý. Stály domy 100 kroků jeden od druhého, lépe: od sebe. Brs. 94. — 10. J. = člověk, něm. man, einer. Vydřel by jednomu z hrdla. Jeden ne- může ani promluviti. Šm. — Kdo tak mluví, dopouští se germanismů. Brt. — 11. J. = jakýs, jistý, ein gewisser. Přišel k nám jeden muž. Ros. Na jedné vysoké hoře. Háj. Sedieše v jednom ostrově. Kat. 21. V jedněch horách. Kat. 405. Oženil jej jednou bohatou vdovou. Pass. — 12. J. = někdo, nějaký, kdos. Času jednoho. V. Jedněm se zdálo (některým). Har. Připomenu o něm ještě jeden i druhý chvali- tebný příklad. V. — 13. Jeden každý, každý osobně, všeliký, ein jeder, jedweder. Sám jeden každý ví nejlépe, kde ho střevíc hněte. Jedno každé zvíře dvěma křídly pokrývalo tělo své. Mel. bibl. A tehdy jeden každý skrze řečníka propověz a odpověz. CJB. 383.
