MezislovceMezislovce, e, n. M. n. citoslovce jsou častice, jimiž všeliké pohnutí mysli vyrážíme aneb jakési zvuky napodobujeme: a, ah, ach! aj! ajta! e! ej! ha! he! hoj! hu! hop! pst! st! atd. M. radosti a žalosti, zdivení a uža- snutí, libosti a ošklivosti, žádosti a opo- vrhání, zvolání a zamítání. — Moc mezislovcí berou na sebe také jména podstatná: běda, přeběda, bohužel, pohříchu; pak časoslova (někdy s jmény složená): prosím, bohdá, bodejž, bohpomozi, nastojte, nevídáno, přísám bůh. Kz., Zk. Vz Interjekce.
