KoutKout, a či u, koutec, tce, koutek, tku, koutík, u, kouteček, koutíček, čku, m. — K. =úhel, der Winkel: prostý, rovný, tupý, rozevřený, ostrý, boční. Jg. Vz Úhel. Měřiti podlé úhelnice (úhelnicí) kouty. Kom. — K. v pokoji, v domě, der Winkel. Poustky doma, čtyry kouty a pec pátý. Jg. Zloděj kouty zů- staví a oheň vše pobere. Jg. Po všech koutech hledati, šťárati. V. Kde pán do koutů na- hlédá, tu hospodářství dobře stojí. V. Máť on hojnosť prázdných koutův (chlubný). Č. Šíti kouty v hromadu. Vz Šíti co v co. Č. — K., skrýš, ein Winkel, Schlich. Do kouta zalézti (tajiti se). V. Když kocour přijde, myši v k. lezou. Jg. Kdo z kouta měří, ji- stěji udeří. Jg. — K., slehnutí, šestineděle, die Niederkunft. Žena je, leží v koutě. V. Přišla, čeká se do kouta. Us. Do kúta se dostať (do pôlohu prísť; do postielky prísť; za plachtu sa dostať). Mt. S. — K. = předek, der Ahne. Vyvodíc urození své čtyřmi kouty, aby dva dědy a dvě bábě ukázali dobré urozené vládiky po otci i po mateři. Pakli neukáže těch 4 koutův, tedy není dobrý, ale chlap. Chč. — K., těsné místo, ein enger Ort, Winkel. V těsný k. koho vehnati (do nesnazí). Vz Nesnáze. Č., L. Do kouta něco zastrčiti; v kout něco n. něčím hoditi. Kom. Někoho k mlčení přivésti a do k-a vtlačiti. Čr. Kouty někým vytírati. Zadní k. někým vymetati. Vz Nemilý. Č. — K., úzký konec, na př. louky, pole, Winkel. Boček, Us. — K. = celé obydlí, eine abgelegene Wohnung, Winkel. Vlastní k. a kuchyně. V. Kouta svého se držeti. Jg. Cizí kouty potírati (v ci- zině bydleti). Vz Žebrota. Č., Jg. V koutě seděti (pokojně se chovati). Panenko sedávej v koutě, budeš-li ctná (hodná, dobrá, tichá, pěkná, ctnostná), najdou tě. Prov. Stran pří- sloví vz Myš, Pec, Psota. — K. Kouty = zbytky po odvážení rud do kouta smetené. Erzüberbleibsel. Rohn. — K. Kouty ústní, Mundwinkel. Jg. — K., hra dětí. Hráti v kouty. L. Vz Koutek. — K. Kouty, dle Dolany, ves v Domažlicku. Da.
