Loď
Loď, i, nebo lodí, i, f., loďka, lodice, lo- dička, das Schiff, die Arche. Loď, i, podlé , Kosť, v obecné mluvě: loď, ě, podlé Daň; lodí dle, Paní' (Znamení). V dat. a lok. pl. raději dle, Lodí (Paní), ' než dle, Kosť, ' neboť lodem a lodech jsou nám nyní tvrdými tvary, tedy: lodím, lodích. Vz konec článku tohoto. Bs. V již. Čech. užívá se jen tvaru: lodí a slovo to jest tam rodu středního. Kts. Loď mořská slove také koráb. O původu slova loď vz Mz. 54., Mkl. B. 72. Části lodi: trup (Rumpf, Schiffskörper) a úprava (Zurüstung). Části trupu: hořejšek (nad vodou, todtes Werk, Oberschiff), dolejšek (lebendes Werk, Unterschiff, pod vodou); přída (Vorschiff) od hlavního stěžně až nakonec klounu(pysku, Schnabel); zaď (Achter) od hlavního stěžně až ke kormě (krmě; toto slovo již zobecnělo, jako i kormidlo, kormidelník. Pk. navrhuje, abychom m. neurčitého slova, zaď položili slovo, korma', ale, korma'jest jen částí zadi, zadek lodi a nejde až k hlavnímu stěžni); strany trupu: boky (pravý, Steuerbord; levý, Backbord, hledíme-li od kormy k přídě). Oba boky se klínovitě stýkají na přídě v čelo (nos, hlaviznu, Bug., Šp. ), na zádi spojuje je v hořejšku korma, pod tou se opět sbíhají a přecházejí před vrtulí (Schraube, totiž na vrtulových lodích) n. před kormidlem v do- lejšek. Dno lodi (široké, úzké, ploché, za- okrouhlené) končí se v kýli (Kiel), v základním břevnu celého trupu. Na hořejším čele je kloun, jenž na svém ostří mívá nějakou figuru. Hořejšek boků spojen jest palubou (plochým hořejškem trupu, Verdeck, Oberdeck). Prostora mezi palubami slove mezipalubí (Zwischen- deck), na válečných lodích: střílna. Křivá dřeva n. žebra lodi, na kterých prkna po- boční přibita jsou, slovou kleče. (D., V., vz Kleč. ). — K úpravě lodí patří: stěžně, tyče, ráhna; plachty a vlajky; lánoví a táhla (Tau-, Takelwerk); schody, čerpadla, nátoče, kuchyně; čluny s plachtami a vesly atd. Dle S. N. a Pt. Stěžně jsou se všech stran k bokům lodi lány (velbloudy) upevněny; hlavní láno stěženní slove: stěh. Stěžeň na přídě slove přední, u prostřed lodí hlavní a na zadi zadní stěžeň. Na stěžních visí ráhna (rejny, žezla) a na těch plachty, které se provazy otáčejí a proti větrům staví. Na stěžních jsou koše, do kterých plavci po provazových ře- břících hlídat lezou; na vrcholu stěžně bývá korouhvička, větrův ukazovačka a vlajky ukazující, kterému národu lodníci náležejí. Na lodi je kotva, střelka (dralka n. kompas), olovnice (kterou hloubka moře se měří). Pt. Úprava přechází v přistrojenosť (Ausrüstung), dá-li se do lodi mužstvo, děla, malá zbraň, střelivo, léky, potrava, jiné zásoby, mapy, astronomické nástroje, náčiní řemeslnická. Vezme-li se toto z lodi, loď se odstrojila (abrüsten, abtakeln). S. N. — Stran částí lodi vz také: Koráb. — Druhy lodí. L. veslová (veslo leží, když se jím vesluje, ve vlčku), plachtová, parní o kolesech n. o vrtuli n. o obojím, obchodní (kupecká), válečná: řadová, Linienschiff, o více než 60; fregatta o 30—60; korvetta o méně než 30 dělech; všecky mají po 3 stěžních; briga má 12—20 děl a 2 stěžně; které mají méně děl, slují skunery, kutery, dělové lodice; lodí obrněné (Panzersch. ) až na 6 střevíců pod vodu že- leznými deskami ztloustl 4—6" pobité; lodí zapalovací (k zapalování nepřátelských lodí, Brander). L. jedno. -, dvou-, třístěžné (Ein-, Zwei-, Dreimaster, Čsk. ), Pt., S. N.; l. dřevěná, železná, vlečená (Schleppsch. ), galeje, S. N., k pobřežní plavbě (Küstenfahrer), vedlejší, poštovská, Nz., přepravní (Transportschiff), J. tr., kuter (rychlá, válečná loď), Nz., skuner (Schoner, Schooner, angl. úzká a rychle plo- voucí 1. s 2 stěžni), skuta (čuchoňská l., úzká o jednom stěžni), steamer (stímer, ang., parník), steamboat (stímbót, ang. parník), šalupa (z fr. chaloupe, menší 1. rychle plovoucí k posluze lodím větším), brigantina (lehká loď řecká o jedné plachtě s nízkým bordem), paličí (Brandschiff, der Brander), parní (parník, paroloď), povlečná (Remorqueur, Bugsirschiff), korsar (l. loupežnická), krak (1. s třemi stěžni na baltickém moři), levantinky (španělské lodi k plavbě do Levanty určené), lugger (ang. rychle plovoucí 1. s 2—3 stěžni), čajka (zvláštní druh lodí na Dunaji a na Dněpru, též: šajka), allegra (na niž se zboží z velikých lodí skládá), propeller (1., která má kola vzadu, z lat. propellere), Rk., malá, dlouhá (galeje), při- krytá, otevřená, dvou-, tří-, čtyř-, pěti-, šesti-, sedmi- atd. řadní (o dvou, třech atd. řadích, jedněch na druhých n. nad druhými), dopravná, přívozní (prám), špížní, prázdná, loupežná či loupežnická či zlodějská, obranní či strážní, střelčí (hončí n. honná), hlavní (admirálova), dobytá, zajatá, na řeku, okovaná, přistrojená či hotová, vypravená (V. ), ry- bářská (Har. ), nákladní či nákladová, špe- hýřská či špehovní, Kom., ohnivá (zápalovací), D., obtěžkaná, vz Obtěžkati. D. L. převozná, Fahr-, cvičebná, Schul-, obslužná, o vrtuli (Propellersch. ), baštová (Kuppel-, Thurm-) o trojí palubě(Dreidecker), praporní(Flaggen-), Čsk., věžná (Thurm-), bitevní (Schlacht-). Dch. — Majetník lodi (loďař), Nz., správce, majitel, pán, spolek majitelů lodí (spolek lodnický), škoda na lodi, J. tr,; břicho, vydutí lodi, dříví na l.; dno, pažení, přída atd. lodi, most z lodí, Šp.; přístav, stanoviště lodí. V. L. vlnami se zmítá. Us. L. se na kusy ztro- skotala. Jg. L. na loupež táhla, plula. Har. Loď n. lodí stavěti, hotoviti, přistrojiti (aus- rüsten), opraviti, k přístavu doplaviti, zlomiti, V., ztratiti, odvázati, někoho s lodí vypra- viti; 1. potopiti, Har., k něčemu přivázati, Vrat., kotvemi držeti, Har., do přístavu ve- hnati, Kom., prostřeliti, D., odstrojiti (ab- rüsten), lánovím opatřiti (antakeln); z lodi vy- praviti (avisschiffen). Čsk. L. pustiti, od břehu odstrčiti (odplouti), prachem do povětří vy- hoditi, Us., loď proti vetru táhnouti, Vrat., vesly hnáti, převrátiti, do vody s břehu spustiti, tyčkami postrkovati. Us. — Do lodi vsednouti, Vrat., vstoupiti. D. Na lodi (po moři) plaviti, se plaviti, jeti, se vézti, se převézti, odjeti, přijeti, přinésti, přeplaviti, plouti, V., na lodi při vesle seděti. Kom. Na 1. něco vypraviti (n. po lodi). Nz. L. se uto-pila na poslední prkno, ist mit Mann u. Mausuntergegangen. Dch. Pustili lodě po Pádu.Výb. I. 521. Lodí se svěřiti. V. S lodí k břehupřistaviti. V. Lodí na písek naraziti. Us.Z lodí něco vyhostiti (vyhoditi), z lodi vy-stoupiti, vyjíti. Har. Na těch lodech, v lodechBr., v lodech, Har., s loďmi, s lodími. Br.,V. (Z těchto příkladů lze poznati, že loďskloňovali dle Kosť. ) Výprava na lodi n.po lodi. Nz. Kde mnoho správcí lodních, tamse loď rozbíjí. Pk. Vz Koráb, Stěžeň a S.N. VI. str. 437. — L. chrámová, podélnáčásť chrámu; při větších chrámech: hlavníči střední a boční. Das Schiff. Vz Kostel.S. N. — L., loďka tiskařská, das Setzerschiff-lein. Rohn. — L. = dolík v nose, das Schiff-lein. Plk. — L., kosť v noze, das Schifflein. Sal. — L. cukrová, marcipán, das Zucker-schiffchen. V. — L. s kadidlem, na kadidlo,das Weihrauchschiftlein, die Räucherbüchse.