Trám
Trám. Cf. Mkl. Etym. 360., Vlšk. 82., 83. T. závažní (u studny), Brunnenschwengel, m., Lpř., hlavní, hřebenový, mostní, po- boční, podlažní, vazebný, NA. IV. 236., 237., hraněný, nehraněný, prostý, spojitý, s vyčnívajícím koncem, zazděný, Pck 79., 81., 89., 109., podélný, příčný, spojitý, Šln. I. 18., 71., II. 16., stejné únosnosti, von gleicher Widerstandsfähigkeit, celý, poloviční, rákosní, z kujného železa (tra- versa), Pcl. 20., 90., 96., 100., přímoosý, Zpr. arch. VIII. 13., jednoduchý, na sed- lech, o plné stěně, příhradový, šarnýrový, zábradlový. Ib. 95. Co platna důvěra, třeba byla jako trám! Šml. Láska jako t. (veliká). Us. Fč. Šenkýřenka nezná mě, nechce na- psat na trámě (počkati). Brt. N. p. 650. — T. mozkový, corpus callosum, Gehirnbalken, m. Šv. 39.