Úbočí, nÚbočí, n. = úboč = místo u boku, po- boční, postranní, die Seite, der Seitenweg, Abweg. L. — Ú. = stráň vrchu. Šf., Koll. Ú. = prostřední třetina hory. Blř. Der Ab- hang, die Böschung, Lehne, abschüssige Bergseite. Vz Hora, Svah, Pohoří. O úbočí, úbočí, kam se voda točí? Sš. P. 375. Aká to tam v úbočí zahrádka V Sl. ps. 331. U studničky v zelenom u. stretly sa s mo- jima tvoje sivé oči. Ib. 33. (Šd. ). Níž v ky- prém u. Hdk. C. 247. Soluň leží na ú. hory v polokruhu na způsob amfitheatru. Sš. II. 235. Na ú. hory dosti vysoké. Ddk. IV. 31.
