Jehla. Bž. 48. Cf
Jehla. Bž. 48. Cf. S. N., Mkl. Etym. 95., Rk. Sl. J. k discissi, k operaci zákalu, na hmyz, na patro, na výduti cev, o stopce, praeparační (v lekař.). Wld. J. do klobouku (ženského), k sešívání drůbeže v kuchař- ství, die Dressirnadel, Dch., na pasiřská sítka, Hk., síťovací, síťkovací, Netz-, vyší- vací. Stick-, Šp., k zavírání ran, Kžk. Por. 641., astatická, magnetická, vz KP. II. 186., 192., sklonková, úchylková, vz NA. V. 291., deklinační, inklinační. Mj. J. krystallová, die Krystallnadel. Dch. Malá j-čka a pích- nutí bolí. Bž. exc. Cf. Kram. Slov. J. jako cep, niť jako provaz (příliš tlusté). Dch. Bo do nebe je cesta uzúčka, jak do šatnej jahelečky úška. Sš. P. 786. Má jehlu (říkají o přebroušených ocelových nástrojích n. př. o břitvě). U Hořic. Hk. J. se stříbrem a zlatem nachází, ale přece vždy holá ostává. Č. Jehly hledaje svíčku spáliti (pro malý zisk velikou škodu míti). Hkš. Vz Šíti. Hádanky o jehle: 1. Jiné šatí a samo je to nahé. 2. Železné ptáée přes ploty skáče a kuodelný ocas má. 3. Železné hříbě běhá po plátěné louce, koudelný ocas má. Km. 1886. 718. Brt. — J. ve vodním stavitelství, der Rammpfahl. Nz. Jehly po přesném znivellovaní křížem stužiti a začepovati. Stat. př. kn. 1877. 98. J. plochá, die Flach- bürste. Sl. les. J. náražná, NA. IV. 229. — J. mořská, ryba. Vz Schd. II. 494. — J. veliká (šídlo obecné, hmyz síťokřídlý), aeschna grandis. Vz Schd. II. 520. = J. nabíjecí, střelná, žihadlo, die Zünd-, Raum-, Schiess-, Spurnadeí, der Ladespiess. NA. IV. 131., Hř. 28. — J. zápalná v jehlovce, die Zündnadel. Vz NA. III. 108. — J. == síťařský člunek. na nějž drát se natáčí. Us. Hlk. — J. = dlouhá tyč, kterou plavec, stoje na voru pacholčím (třetím), dává směr boční straně pramene. Us. Hk. — J. = na ostro sříznutá strana šindele, kdežto druhá strana s rýhou slove struh. V Bystersku. Sn.