Boskati
Boskati. Hdk. Č. 376. ? co, koho. Naj- prú pieseň zazpievaj, potom diovča bozká- vaj ; Má milá, premilá, však pekné líčka máš ; šťastný je to človek, čo mu jich b. dáš; Keby boli Slováci, išla bych ich bozkati: ale že sú Maďari, všecku by ma zbabrali. Koll. Zp. I. 60., 70., III 137. — co komu: líce, ruku. Kyt. 1876. 28. Daj synečka, nech mu bozkám jeho líčka. Sš. P. 132. — jak. Boská z předu, dře ze zadu. Slez. Tč. — Cf. Bosk, Boska.