Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:5   Strana:0668


    Zrůst
    Zrůst, u, zrost, u, m. (m. vzrost; vzrůst od vz- rostu). D. Na Slov. zrost, zrast. — Z. = onen stav věci, když roste, der Wuchs, das Wachsthum. Vše květe v nejlepším zrůstu. Jg. Z. rostlin jest trojí: koncoobvodní, kon- cový a obvodní. Rst. 526., 67. Bujarý z. Dch. Z. listu, die Blattvegetation, rostlin, das Pflanzenwachsthum. Šp. Ve z-stu býti, im Wachsen begriffen sein. Bůh dal obilí z. Dch. Koukol má rychlý z. Tč. Do zoranej role zasievajú zbožia. Potom zasiato zbožia zabránia Pak ho nechajú na zrast a dorast pod božím nebom v pôde (v zemi). Hdž. Čít. 138. Z. obvodný, der Umfangswuchs, do výšky, der Höhenwuchs; tabulky zrůstu, die Wachsthumstafeln. Škd. exc. Země ta příliš brzo obilí k zrostu pudí. Ler. Spolkne-li dítě kočičí chlup, zarazí prý se mu zrůst. Mus. — Z. = rozmáhání se, přibývání, pro- spěch, der Wuchs, Anwuchs, das Wachsthum, Zunehmen, Gedeihen, Aufkommen. Z. nemoci; z. bráti (růsti); na věku i postavě z. brati, v zrostu se rozmáhati. V. Něčemu k pro- spěchu a zrůstu napomáhati. Br. Osud božský malým věcem veliký zrost dává a veliké mimo naději znižuje. Kn. Kteráž náchylnosť tím větší zrůst přijme, jestliže tato má žádost' oslyšena nebude. Žer. 23. Z. toho mu při- pisovali. Štr. Z. a prospěch v ctnostech bráti. Ros. Bůh z. dává. Toms. Z. bráti z pokrmu. Lk. Děje se skrze ctnosť v dobrém zrost. Skrze ctnosť mnozí mívají zrost. Lom. Čím více ctnosť při lidech chválena bývá, tím větší v nich z. a posilu mívá. D. Přísloví stran vzrůstu těla, vz Tělo. — Z. = výrost, dokonalosť těla, zletilost, vollendeter Wuchs, die Volljährigkeit, das Grosswerden. Až do zrostu dětí. Zlob. Dobrota, že ho slepého do zrostu jeho i dále potom živil. BR. II. 336. a. — Z. = způsob, jakým co roste n. vyrostlo, der Wuchs, der Gewächs. Ona má pěkný z., jest pěkného zrůstu. Us. Muž zrosta velikého, malého. Háj. — Kom., Br., Ben. V. Malý menom i malý zrostom lež rostúci mohutne k menu veľkému i duchu. Sldk. 214. Búrka nedopustila dalšieho ba- venia sa a obzerania zrastu mochov. Let. Mt. S. VIII. 2. 16. Ale nad všetek úžitok je jej zrastu veleba tak, ak krásnu obec chceš mať, lipy sadiť ti treba. Zátur. Tu vzpriamila svoj lepý zrost; Ej dievča zrastu pekného! Phld. IV. 21., 462. Choroba veku nemilá, ku zemi z. tvoj sklonila; zapadly oči i Hlava sivá. Ppk. I. 56. Hore povstane Radbod, veľmi na rod slavný a na vojnu i raddu nezadní; prespanilý k tomu zrast a vzácná postavy krása; Ty prespanilou máš dceru, milostným zrastem krásnú; Všetko na ňom krásné, zrast, líca i rucho je krásné. Hol. 11., 14., 59. Císař Maximilian zrostu krásného a spanilého. Dač. I. 151. Zrůstem sloup a rozumem troup. Lpř. exc. — Z. = co rostlo, der Wuchs, Schuss. To jest letošní zrůst. Us. — Z. = plod, die Frucht. Z. zemský. Rad. zv., Har.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011