Obuv
Obuv, i, f. (lépe než: obuv, u, m.). Do obuvi, k obuvi, v obuvi. Mk., Os. Obuva, y, f., Zlob.; obuví, n., coll. O., oděv zpodní části nohy: bota, čižma, střevíc, trepka, ba- čkora, opánek atd. S. N. Schuhe, Strümpfe, Stiefel, das Geschühe, Fusswerk, die Fuss- bekleidung. V. Obuvi tvé budú na tvých nohách. Bj. Řeménky u obuvi rozvázati. Kram. Bez obuvi (bosý), Us., bez obuví. V. Szutý z obuví. V. Měli chudé za obuvi. Ben. V. Netrefuje (nehodí) se každá obuv na každou nohu. Prov., na Slov., Jg., Lb., Dl. Vz Mínění. Hotovitel ženské obuvi, Damenschuhmacher. — Vz Bota, Střevíc.