Stopa, stopka, stopečka, stopička
Stopa, stopka, stopečka, stopička, y, f. S. od sto (sto-jím), p jest vsuto. Šf. — S., spodek nohy (chodidlo, ploska, šlapa, die Fusssohle). Ros. Bosý jako s. Na mor. Dra- hansku. Hý. — S., krok, jedno šlapnutí, šlepěje, der Tritt, Schritt. Stopy (kroky, Proch.) mé sčetl jsi. Br. Do pekla náhlá stopa. Dal. Pevně s-py zaraziti. Dch. Ne- moha své nohy s-py na zemi postaviti; Ani bude odpočinutie s-pě nohy tvé. Hus I. 57., 58. — S., šlepěje, místo n. znamení, kde se stoupilo, sled, výtisk spodní části nohy n. běhu, die Fährte, Spur, der Fussstapfen. Vz Sled. S. zvěři, jelení, zadní n. zpáteční, Us., lodí, D., přední, do lesa, dopadná, studená (které pes už nečije), natřená jelení (nátěr), ostrá (na kameni, das Bleizeichen), zmarená, rozsazená, zavřená, pernaté zvěři, záryp (s. v měkké půdě), čistá, stará (která na čich psův už nepůsobí; opak s. nová, cf. s. studená), vyvětralá, zvětralá, čerstvá n. svěží, dávná, barvená. Šp. S. u myslivců: šlak, šlap, sled, tora. Šp. Po stopě jíti. V. Pes znova stopu hledá. Pes znamená s-pu (stopuje), přehání s-pu; pes kolísá se po s-pě; s-pu dělati, držeti (po ní ustavičně jíti, die F. fortbringen); vzíti (anfallen, an- nehmen, aufnehmen, když psi po ní dále hledají); zalomiti (zu Holz richten, stopu psem nalezenou větvemi přikryti), ztratiti (verschiessen), ložní (der Schlosstritt, když s. v jelením loži jest); pes po s-pě dobře táhne, jde; psa po přední s-pě nechati hle- dati; vodiče (psa) upraviti, cvičiti na přední a zpáteční s-pu; s-pu najíti; pes hraje na čerstvou s-pu; s-pu zmařiti; s-py se zba- viti. Šp. Také přijde na stopu tu (stane se mu totéž, er kommt auch an die Reihe). Us. Zb. Nezůstaviti žádných stop; beze stopy. Dch. S. v písku na stezičkách. Hdk. C. 50. Na nepravé s-pě býti; Na ohlas toho jména jde stopou kletba. Dch. Ztratil se beze s-y. Dch. Naleznúti zaječí stopu. Hus 11. 66. S-py svých noh postavie ve vodách. BO. — Přeneseně. Po s-pě jiného jíti (následovati ho); syn chodí po s-pě otcově; s-pou otce svého kráčeti; na něčí s-pu nastoupiti; na s-pu přijíti. V. Něčí s-pu najíti; něčí s-pou jíti. Lom. V něčí s-pu nastoupiti. Sych. Ně- čemu býti na s-pě, s-pu míti (něco číti). D. Má kancelář na velikou stopu zařízenou. Kos. Ol. I. 93. — S. =jízva, die Narbe, der Narbenfleck. Zůstaly mu s py na těle po léčení rány. Ras. — Ja. — S. = míra, stře- víc, noha, der Fuss, Schuh. Sedm stop zdélí. V. Stopa lépe než střevíc. Os. Šest stop činilo sáh, stopa 12 coulů. Us. S. vídeňská, pařížská, anglická, pruská; S. činí 316 deci- metru; ? stopa činí 01 Q metru. Krychlová s. = 31 6 krychl. decimetrů n. 003 krychl. metru. Vz Metr. — S. = noha kružidla, der Schenkel. Ráj. — S. (stupa) = dřevěný moždíř na tlučení maku atd. = okrouhlý špalek, v němž díra jest asi do polovice, kteráž na dně železem kována jest, der Stampf- trog. Us. u Prostějova. Přkr. — S. = noha ve verši, takt, der Versfuss, Takt, das Me- trum. Jistý počet a pořádek dlouhých a krátkých zvuků slove stopa n. noha. Jg. S. měroslovná n. veršová, vz Mk. Ml. 313.; Zk Ml. II. 186.; Sš. 3., 7., KB. 3., 4. - S., v botanice. S. kuří, primula veris, Us., lvová, leontopetalon. V. Stopán, a, m., der Centumvir. V. Stopanský, Hundertmann-. Stopanství, n., das Centumvirat. Jg. Stopčínky, pl., f., druh hrušek u Rož- nova. Šd. Stopečička, y, f., pedicellus, nejspodnější díl stopky. Rst. 497. Vz násl. Stopečka, y, f., vz Stopa. — S., pedi- cellus , das Blüthenstielchen, předposlední rozvětvení stopky rozvětvené, květy nesoucí. Obyčejně slove tak poslední rozdělení stopky. Rst. 86., 90., 497. Vz Stopka, Stopečička. Stopečkatý, stopečkovaný, kurzgestielt. Rst. 497. Stopečnatý, stielartig. S. květy. Rostl. Stopečný = stopkový, bestielt. Stopěj, e, f. — stopa, noha, šlapěje. S-je tvé nebudú poznány. Žalt. wit. 76. 20. Pře- dobréť jest starších s-jí následovati, ač jsú dobře předešli. Sen. ms. Stopěje noh mých snabděl jsi. BO. Stopený; -en, a, o, ertränkt. Stopička, vz Stopa. Stopina, stupina, y, f., u ohňostrojců zapalovadlo, nit zapalovací, od stupa, kou- del, die Stopine. Mz. 411., Bur. Stopiště, ě, n., v hutn., der Spurherd. Šm. 1. Stopiti, il, en, ení = potopiti, unter- tauchen, ersäufen, ertränken; se, ertrinken, ersaufen. — koho, se kde: v moři, Vrat., ve vodě. Har., Kram. S-pilo se 16 hasplé- řóv. Dač. I. 124. Plavci na moři se stopí. Záv. Proto šípy vražednických střel v je- dech smrtných na nás kněží stápí; Jež (hora) stápí v nebesích své témě. Sš. Bs. 184., 190. Nepřátely jejie v moři stopil. Hus III. 4. — kam. Stop mne v propasť smrti. Sš. J. 203. 2. Stopiti, il, en, ení = roztopiti, roze- hříti, zerschmelzen, zerlassen. — co kde s čím. Soličník stříbřitý s boraxem v brylku s. Pr. Chym. 3. Stopiti, erwärmen, heizen. — co: svět- nici. Čern. — čím: uhlím. 4. Stopiti, il, en, ení = po stopě jíti, nach der Spur gehen. — co. Něčí chod s. Sych. Vz Stopovati. 1. Stopka, vz Stopa. 2. Stopka (stobka, stopka), y, f., v obec. mluvě tenký ústroj na rostlině nesoucí na konci svém buď čepel listu, neb květ n. plod; v přírodopise větvička, která jest podporou květu, pedunculus, der Blüthen- stiel, Rst. 197., Jhl. Vz více v S. N. Třešně na obdélných stopkách visí. Kom. Stopka ve hroznu. D. Květy na stopkách. Rostl. S-kou opatřený, gestielt. Nz. lk. - S., vz Držadlo. — S. u noty, der Notenstiel. Hud. — S , ve mlýně svrchní díl vřetena, jenž ve kypřici vězí, der Mühleisenkopf. Jg., Prm. IV. 199. — S. = petrklíč. U Příbora. Mtl. — S. husí, mochna husí, potentilla anserina. U Rožnova. Bayer. — S. kočičí, rostlina, gnaphalium, das Katzenpfötchen.