Vůz
Vůz (zastr. vóz), gt. vozu, vozík, u, vo- zíček a vozček, zečku, m., v obec. mluvě vozejk, vozejček. Vůz m. vozB z vez (vézti), vz E. Der Wagen. Části vozu: oj (voj, kluk, tažadlo) s předním a zadním formán- kem, která se vidlicemi (rameny) končí; na oji jsou váhy (příčny) svorníkem (rozpor- níkem) připevněné; v zadu pod ojí je ná- prava, na ní šárka, oplín (oplen), na které se fasuňky n. řebriny (žebřiny, drabiny) zavěšují; přední náprava spojena jest se zadní rozvorou; na voze jsou koše, košiny; strany kola vz Kolo. Pt Kruh spojující oj s vozem: klemzera. Šp. Dřeva, aby fasuňky do kol nepadaly: klanice; u hnojníku (korby) jsou delší, u fasuňkového vozu kratší. Jg. Kola točí se na osách; mezi násadkem a osami jsou snice; na zadních kolech vozu je mezi osami a násadkem pídlo, mezi nímž je rozvora. Pod žídlo táhne se řetěz, aby se řebřiny nešoupaly. Vck. Přihrádka u ko- siny (s předu): kelňa. Mor. Kch. Vůz má 2—4 kola a na osách či nápravách jejich leží čásť k nesení břemen určená; přední náprava souvisí s ním pomoci silného hřebu; s přední nápravou spojena jest voj; na zad- ním konci voje visi váhy; vozy železničné slovou vagóny, Vz S. N. Vz také: Bok, Drabce, Fasuněk, Kačírky, Kolo, Kranclovka, Lišen, Lon, Lonek, Mečík, Náboj, Nákoles- ník, Nejšle, Oplen, Oštěr, Otajky, Pás, Pa- vuza, Piksla, Płatnik, Podbit, Podjíždě, Pod- nížka, Poloupásek, Ráf, Rozpěrák, Rozvora, Rosvorní, Stahovák, Šárka, Špačník, Tra- dlenka, Zákolesník, Zákolník. Vozy: ná- kladní, kočáry, kolesky (kolesnice, drážky), dostavníky, rychlíky, bryčky. Pt. V. kočí (Kutsche), o dvou kolách (kára), V., krytý, visutý, na zboží, na 2 a více osob, D., komorní (karosse), Kom.., vojenský, Reš., obkročitý (Wurst), na cestu, řebřinový, fa- suňkový, hnojní (hnojník), špížný. Us. V. zdvihákový (na němž je zdvihák pojezdný). Zpr. arch. XI. seš. 3. str. 13 Vůz s koša- tinou, hasičský, nábytkový (Möbel), kropicí, Spreng-, pohřební, Leichen-, dopravný, Streif-, parní (Lokomotive), Dch., pro raněné, ne- mocné, s pokladnicí vojenskou, se střelivem, potravní, Čsk., dřevený (s dřevěnou nápra- vou, dřeveňák), železný (se železnou ná- pravou, železňák, Dlž. ), Us. v Kunv. Msk., výhlední, Aussichtswagen (nepokrytý, na železnicích), železniční (osobní, nákladní, uhelný), Zpr. arch. XI. seš. 2., 3. a 4., valný (nekovaný), Pam. Val. Meziř. 228., pícní, válečný, Pal., na kaši, Breikutsche, Šp, oko- vaný. Půh. 1. 338. V. rekvisitní (s potřeb- ným náčiním vojenským n. hasickým), Us., trámový, Balken-, kozový, Bock- (na hlavní části válečných vozů), prskounový, zdra- votní, pontonový, muniční, NA. III. 167., 135., 101. 96., bitevní. Čch. Bs. 147. Vz Fasuněk. V. vedlejší n. přidaný, Beiwagen, na poštách. J. tr. V. dvoukolí, dvoukolnice, kolec, Hárovec, háránek; prázdný, kovaný, nekovaný (bosý, bosák), čtverospřežný, šesti- spřežný, jednospřežný (na jednoho koně, s jedním koněm), ruční n. pěší (který lidé táhnou). Šp. Vůz řec. a řím. vítězný, do- stižný, nákladní. Vz Vlšk. 162., 370., 257, 260., 108., 256. V. v hora.: uhelní, rudní, rumový, Kohlen-, Erz-, Bergwagen, Kohlen-, Erz-, Berghund, německý, deutscher Hund, uherský, ungarischer Hund. Hř. Sedadlo na voze. Na voze jeti, Reš., vézti, voziti. V. Jízda vozů, der Wagenverkehr. Dch. Hrad vozů, die Wagenburg. Dch. V. přeložiti, přetížiti, überladen. Šp. Po voze, per Achse; Tam vozy přímo jezdí; něco do vozu dáti; něco s vozu na jiný vůz přeložiti; v. roze- hnati, zastaviti. Dch. Za vozem (pokřik na kočího, že mu někdo vzadu na voze sedí)! Us. Dch. Na vůz sedati. Har. Jel vozem po kamení, až to hrčelo. Sych. Do vozu za- přáhnouti. D. Kotčí vůz spravuje. V. Vozem zajeti, něco zvrhnouti; vozem zarejdovati; v. zavříti, hamovati, zahamovati. D. Vozem pro něco jeti. Sych. Vůz na hladko, na ostro (zavřený, zahamovaný). Slez. Šd. Jedú voze s vojákama, krev sa leje kolajama. Sš. P. 124. Na voze-li jedu, též mohu spadnout pod vuz. Kká. Td 282. V. strojiti, upraviti, namazati. Us. Hybaj, Janoško, hybaj za vozy, jak ty uvízneš, kdo ťa založí. Brt. P. 85. Vojáky do vozu vpraviti, einwaggo- niren. Čsk. Vozy mali ťažko naložené, to veľa drahého tovaru viezli: Zastrčil bič do blata, že mu tam lepšie bude stát ako na- pred voza za lesicou; Dohonic senový v.; Nebolky ho sobral ani na tri tárne (nákladní) vozy Dbš. Pov. I. 524., III. 37., VII. 15., 51. (Šd. ). Chodí syneček okolo voza, jakoby hledal kósek železa, kósek železa, kósek litiny, on chce oklamat švarné divčiny; Coje ve vozi, všecko je moje a ješče sem za-pomněla věnečka zeleného doma na stole;Poskákali z voza, báli se Francóza; Už je zle,už je zle a bude hůř, už pro nás chystajóv košinách v.; Krvi po kolena, plné voze masa,co to pobynula bojanovská chasa; A dybysbyl dobrý muž, kupjal bys mi nový vůz.Sš. P. 239., 450., 574., 575., 592., 681. (Tč. ).Aby jel se svú ženú ke dskám, že vozusvého k tomu puojčiti chce; Aby měli řetězpod vozem; Než o těch jízdách kuoň sú midorazili, bodaj se mohl již do vozu hoditi.Arch. IV. 324., 443., V. 330. (Šd. ). Na vozi.NB. Tč. 120. Nečiňte nám škody a nekácejtenám vozuov. NB. Tč. 251. Přehodili je(mrtvé tělo) pytlem a vložili na v. korbičný.Skl. V. 83. V. jest obilím naložen; na vůzobilí, něco naložiti. Us. V. spravovati (ří-diti). Br. V. s nákladem. D. V. strká. V.nabokovati (když po obou stranách toliknaložíme, že má v. jaksi břicho, boky); v.zdvíhati, heverovati. Šp. Pěšky jako zavozem, gehüpft wie gesprungen; Zlatý vo-zíček — padne zlatý hřebíček (u zámožnéhohledej práce). Dch. Blázen s vrchu vóz po-pustí, kdě ho mal hamovať. Na Slov. Tč.Má Filipa na předním voze (je chytrý);V Kunv. Msk. Před vozem mu idú kolesa;Aby ti vôz neškriepal, pomasť mu kolesa;Mnoho asi v. neunese. Pořek. Mt. S. I. 94.,103., 126. (Šd. ). Má namazaný vůz, až vrzá.Šd. Sánka cigánka a vóz pán. Mt. S. Kdyžvůz namažeš, jak bys třetího koně připřáhl.Pk. Prázdný vůz nejvíc brčí. Hkš. Bývápod vozem, kdo bývá na voze; Hodíš sezadu na v., abys brzo vypadl; Pane Božedrž vůz; Drž pane Bože káry, ať se v. ne-zvrátí (nedej Bůh v tom nebezpečenstvízahynouti. Vz Nebezpečenství); Já o vozea on o koze (vz Nedorozumění). Č. Pře-vrátil káru, spraví si vůz (napraví neštěstív lepší). Sych. Nevěřím mu, kdyby pravduna voze vezl pod pavuzou. Nemazaný vůztěžce se táhne. Obrátil v. zpátkem. Vz Řeč.Kdy jeden na vůz nakládá a dva s vozu.nebrzo ho naloží (když jeden šetří a dvautrácejí, ničeho se neušetří). Vz Šetrnosť.Mus. V. koně táhne (co má konať předsta-vený, koná podřízený. Vz Opačný). V. Jestho potřebí co pátého kola u vozu. Platnýjsi mi co páté kolo u vozu. Je páté kolou vozu. Us. Šd. Bába s vozu, kolům (ko-ňům) lehčeji. Mus. Kozla platen pěkný v.,když koně na nic; Když se koně oprou,vůz musí: Má namazaný v. až vrzá. Šp. — V. = co se na vose po jednou veze, die Fahrt, ein Wagen voll, Fuder. Vůz dříví, V., sena, D., hnoje, Us., otavy, jetele, slámy. Š. a Ž. Abyste nám každý z vás vůz sena přivezli do Plzně; Aby přivezli na hrad 30 vozuov Jesu. Arch. IV. 169., 326. Má 5 vozu sena a 9 vozu otavy. Us. Šd. — V. u pily, der Sägewagen. Sedl. — Vozík provaznický, der Seilerwagen. — V. na nebi = medvědice, areturus, der Wagen. V. Vůz větší, ursa major, der grosse Bär, v. menší, ursa minor, der kleine Bär. Troj.