Boule
Boule, e, f. (zastr. búla); bulka, bulička, y, f., die Beule, Knollen. Sr. střněm. paulá, půla, piula, stněm. biule, nněm. Beule. Mz. 123. — B., hlíza, nádor. B. krevní, nežitová, na víčkách, od padnutí. B. morová, hlíza. D. Bouli od padnutí míti. Us. Uhodil se do hlavy, až má bouli. Jg. Boule se podebrala, provalila. Šp. B. na kosti: pahorek; na dřevě: bakule. Sp. — B. = husté oblaky: Bude bouřka, neboť boule vyvstávají. Sych.