Branný
Branný, statečný, bojovný, wehrhaft. V. B. pacholek, Ros., lid. V. B. lid sbírati. Kde lud náš branný? Rkk. — B., k bránění se hodící, Wehr-. B. věž, Troj., stav (vojenský), D., místo (pevné, hrazené), V., meč, Koc, Hrad. Nz. — B. = braní opatřený, zbrojný, bewaffnet, bewehrt. Vzíti město brannou rukou. V., Br. Brannou a otevřenou válkou bojo- vati. Br. Byť pak i k brannému obhajováni přijíti mělo. V. Ujdem brannou rukou a. bez škody. Solf. — B., k braní se vztahující. B. povinnosť (pov. ke službě vojenské, Wehr- pflicht). — Branný, ého, m., vrátný; branná, é, f., vrátná. Pförtner, -rin, Thorwächter. Br. Volali na branného. V. Nepověděl než bran- nému a branný každému. Vz Klevetář. Mus., Lb. — Branný písař, Thorschreiber. D. — B., od bran, ku branám, Egge-. B. hřeb, kolík, Eggezinken; b. mečík, Eggeschiene; b. paprslek, Eggebalken. Us. Vz Brány, Egge.