Mach
Mach = mách, der Hieb. Čsk. M. v po- loze hřbetní, der Risthieb, v poloze dlanní, der Karnmhieb. Čsk. Mach křídel, der Schwung. Kká. K sl. j. 59. Již jen vpad- nout machern (udeřením). Kká. Td. 169. — M. = tlach. Tlachy a machy nečisté. Sš. II. 126. — M. = mech, das Moos. Slov. Hdž. Šlb. 10. Kameň sa machom neobalí, keď sa často z mesta valí. Zátnr. — M., a, m. = mašík, mašúr, prase. Mor. Brt. — M. = Matěj, Gb. Hl. 123., dle jiných = Martin. Mor. Vck., Kld. I. 35. — Mácha mať = opilým býti. Slov. Ssk. — M., os. jm. Tf. Odp. 359. Cf. Mtc. 128. Mácha, Máša, Mašek, Maška, Machek, Machák, Macháček, Machovec. BPr. — M. bratr (Matěj Sion- ský), f 1551. Vz Jir. Ruk. II. 3.