1. Bratří
1. Bratří, f., podlé Paní. — B. = bra- trija. Vz Prk. Přísp. 15., 16., Prk. v Pdg. 1886. 136., Bž. 88. Milá bratřie! Št. Kn. š. 5., Živ. otc. 50. a., 52. a. Bratřie milá; Tu jsa svú b. kázat rozeslal. Pass. mus. 412., 417., 408. Když nemohu své bratřie jmieti. Sv. ruk. 113. Pro mú bratří. Št. Kn. š. 89. (130.). Pro b. mú. Ž. wit. 121. 8. S kakús dobrú bratří. Št. Ku. š. 9. Sv. Prokop i b. jiná; Sezva svú bratří v hromadu; Milá b., vám je známo; Vy nevěrná bratřie. Hr. rk. 27., 49., 51., 71. Snažně svú b. poručal. Pass. mus. 331. Že my spolu bratřie jedna. Pravn. 2015. Svej bratří nikdy nevěřiti. Dal. 104. Své bratřie netbati. Dal. 89. Všiej bratří byl mil ten diel. Dal. 80. Bratřie moji. ZN. Bratřie má milá, buďte ustaviční. ZN. — Vz Bratr, Bratřice.