Ohne dass, ohne zu
Ohne dass, ohne zu, něm., vyjadřuje se v jazyku českém: 1. spojkou aby-ne, lat. ut non, quin, qui non, když věta vedlejší je větou souslednou aneb účinkovou, v kteréžto příčině zhusta věta hlavní záporná jest: Do smrti své nikdy na ni nezpomenul, aby ne- vzdechl a neplakal. V. Čehož jsem pominouti nemohl, abych o tom krátce dotknouti ne- měl. V. Téměř žádného dne nebylo, abychom hostí neměli. Vrat. Nezůstane tuto kamene na kameni, aby sbořen nebyl. Pref. — 2. Když veta vedlejší je vymiňovací, tehdy klade se ne-li aneb leč, v kteréžto příčině věta hlavní záporná jest: Neuzříte tváři mé, ne- bude-li bratr váš s vámi. Br. Nejedí, leč by ruce umyli. Br. Nikdy k stolu nesedej, leč se prve pomodlíš. Kom. — 3. Když věta. vedlejší má do sebe moc věty připouštivé, vynáší se spojka táž spojkami an, ano, ačkoli. Všeho tu nechavše ven z jeho země valem utíkali, ano (m. an) jich žádný nehonil. Háj. Oni sami dobrovolně, an jich žádný ne- nutil, k vyznání své víry se podávali. Kom. Myslili na šlechetnost', ačkoli jí vykonati ne- mohli. Br. Běda prorokům bláznivým, kteříž následují ducha svého, ješto však nic nevi- děli. Br. Byl v pokoji, ačkoli jsem ho ne- viděl. Us. — 4. Vynáší se spojkami souřad- nými a, aniž, a ne, avšak ne; hlavní věta je v tomto případě kladna. Běda duši té, kteráž se nábožnou dělá a není. Kom. Jeden každý cestou svou půjde, aniž se uchýlí ze stezek svých. Br. Ale sv. Jiří to pití po- žehnav vypil a nic jemu nevadilo Pass. Všecky řeky jdou do moře, avšak se ne- přeplňuje. Br. 1 budou jísti, avšak se nena- sytí. Br. Moudrým se dělá a není. Dvakrát jsem puštěn byl, aniž mne poznali. Bl. Hněvá se na mne, aniž jsem mu ublížil. Brt. — Vozn. Někteří ohne dass napořád špatně spojkou anižby překládají. Vz Aniž by. — 5. Lze něm. ohne dass atd. vyjádřiti pře- chodníkemi se zápornou částicí ne a) času přítomného. Sluneční paprslek skrze sklo prochází, nic skla neurazuje. Pass. Ty, nic ne- bojuje, zvítěziti chceš, nic nepracuje, své protivníky přemoci. Pass. Oni mezi králi, nic se nestrachujíce, pravdu mluvili. I šel ne- věda, kam přijde. Br. Ladislav u ciesaře jako vězeň bieše svobody své nepopíraje. Let. Apoštolé, což viděli a slyšeli, věrně světu hlásali, nic nepřidávajíce ani neujímajíce pravdě. Žalm. — b) Času minulého. Vilém Tell srazil jablko šťastně, nic dítěti svému neublíživ. V. I ušel tajně od něho, neozná- miv mu, že jde pryč. Br. Mnoho jest jich, kteří na poly života nedokonavše, smrti za- chváceni jsou. Mudr. Přes celou noc praco- vavše, nic jsme nepopadli Br. Nic nepoří- divše domů se navrátili. Žer. Vrátili jsú se do Prahy nic nepovolivše. Let. — 6. Avšak může se i takto vynésti, že veta se spojkou ohne dass, ohne zu vysloví se větou hlavní, věta pak hlavní přechodníkem, ve kteréžto příčině věta hlavní záporná jest. Tomu i čerti také věří, ale věříce nemilují jeho. Št. Aber si glauben ohne ihn zu lieben. Tehdá slúhy hledavše jeho nikdež nenalezli. Pass. Suchten ihn ohne ihn gefunden zu haben. Nejeden ráno z domu vyjda, do něho se víc nena- vrátil. Kom. — Vz Transgressiv. — 7. Vy- náší se spojka táž jménem podstatným s před- ložkou bez. Hřeší tedy učitelé, kteříž žákům z paměti se učiti káží bez vysvětlování jim věcí. On bez meškání hned se s ní potýkati míní. Háj. Narodil se bez její čistoty rušení. Pass. Dnové naši jsou jako stín běžící po zemi bez všelikého zastavení. Mk. — Zk. Skl. 482., Brt. v Km. II. 180., Brt. Skl. §. 45tí.