Opatřiti
Opatřiti,il, en, ení; opatrovati. — 1. Vůkol patřiti, ohledati, viděti, besehen, be- schauen, sehen. V. — co, koho. Aby žád- ných sirotků k spolkům nepřipúštěli, jediné lečby je prve osobně opatřili a na ně po- hleděli. Vl. zř. 499. Chceme-li první pramen takového předsevzetí vyhledati a opatřiti, najdeme to. V. Přijel Bořivoj, aby nového kníže opatřil. Háj. Aby dílo opatřil. Háj. O. duom. BO. Opatříce všecky cesty. BO. Hvězdy sme opatrovali (shledali). GR. — s adv. Aby poslali s nalezatelem posla zku- šeného, jenžby očitě spatřil, má-li ten pramen ve svém dole. CJB. 321. — koho kdy. Jak ji opatří v její ulíčelé kráse. Troj. — odkud. S té hory mohla opatřiti daleko. Ben. Tob. — co kde. Aspoň aby jeho podobenství opa- troval na tom obrazu. Martim. — koho čím kde. Očima Boha v obloze o. Bel. rkp. — 2. Chrániti, hájiti, hüten,behüten, schützen, beschützen, bewahren, bewachen, sicherstel- len. V. — co, koho. O. vězně, D., něčí při, svou česť a poctivosť. V. Opatruj vás Bůh. D. — co, proti komu (pod čím). Pod tímto jménem proti všelikým háncům tato kniha dosti opatřena bude. Kram. — koho na čem. Na zámku, D., na poctivosti, Sch,Plk., na cti. Zříz. Ferd. Páni mají je oba na jich cti opa- třiti. Zř. Fr. I., Vl. zř. 273. — co k čemu, Město k bránění o. (opevniti). V. — co (koho) čím. Aby jste jej vězením opatřili. Žer. Tím opatruje, aby soudce porušen býti nemohl. Koe, Opatřuješ zboží své závorami a zámky. Reš. Něco přílohami, právem, vyměřením. Řd. Meze řádem a právem ne mocí a odbojem o. Vz Meze. Pr. — koho od čeho. Bůh račiž o. od takové netvory. Er. P. 247. — koho před čím. Nás před nebezpečenstvím opatřil. Žer. Táhli na Moravu, aby opatřili věrné před nepřátely. Bls. — Ros. — koho v čem, kde. Král stavy na budoucí časy v tom věčně opatřil. Apol. O. koho ve spravedlnosti. Bart. 3. 4. Raněné v nemocnici. Us. — kdy. V noci o. (stráž míti). V. — co jak Purkmistr pečeť se vší pilností opatruj. Pr. měst. — co jak dlouho: do dalšího oznámení. Gub.arch. 1552. — 3. Ošetřovati, hlídati, chovati, péči o něco míti, warten, abwarten, versehen, bestellen, einrichten, pflegen. V. — co, koho: nemocného, D , šestinedélky, své zdraví, dům, hospodářství, V., úly včel. Kom. Pán Bůh vás opatruj, Us. Přítomné věci opatruj, o bu- doucí pečuj. Prov., Horný. — koho čím: svou péčí. V. — koho kdy, kde. Někoho v potřebách o. O stav. manž. Nemocné v ne- mocnici. Rodiče v starosti o. Pr. — čeho. Tys mne věkem obdaroval, abych slov tvých opatroval. Hlas. Opatruje ho jako božího hrobu. Č. Půjčené věci každý jako své vlastní opatruj. Er. — koho kde: raněné na bo- jišti. Ml. — z čeho. Zeď společná ze spolku o. se má. Pr.—jak. To úředníci s pilností opatrovati mají. Zř. F. I. — 4. Ostarati, obmysliti; najíti, čeho potřebí, Anstalt machen, Vorkehrung treffen, besorgen, sein Augenmerk richten, bedenken, zu Wege bringen, bewerkstelligen, zusehen, sorgen. V. — co, koho (zaopatřiti). V. Vše opatřiti, D., prostředky, Kom., svou pověsť. Jel. Dobře to opatřil. Jel. Tuť nebyl nikdo z lidí, by chtěl zbité opatřiti. Nud. — co jak. S ve- likou péči to opatroval. Eus. — V., Br. — co při kom. Rychtář to má při svých slu- žebných o. (1532.). Pr. Musíme to hned při mládeži o. Reš. Že to při vladaři opatří. Jg. — co kdy: před časem. V. — co proč. Jistotu pro soudní škody o. J. tr. — koho v čem (kde). Aby jej v té věci opatřil. Štěstí. Zločince v pevnosti o. ML Aby k žád- nému cizímu právu se nepotahovali, když v tom dostatečně opatřeni budou. Nar. o h. a k. — co proti komu. Gub. arch. — čeho mezi kým. Netoliko mezi domácími víry takové Pán opatruje. Br. — aby. Opatřím ho, aby zdráv byl. Jel. Opatřil, aby před soudem státi nemusil. V. — 5. Zjednati, zaopatřiti, způsobiti, zásobiti. Ver-, an- schaffen, beschicken, bestellen, aufsuchen, versehen, ausrüsten, versorgen mit etwas. Jg. Kdyby pán gruntu dřívím fedrovati ne- mohl, jak to opatřeno býti má. Nar. o h. a k. — co komu: peníze, bezpečnosť. D. Vdovám a sirotkům řečníci od práva opatřeni býti mají. Kol. — co, koho čím: vojsko spíží, Ml., děly, Tov. 114., masem, Vrat. 10.; někoho penězi, vínem, vojskem, zbožím; něco koží, D.; někoho stravou, potravou; školy mistry, Br.; někoho hospodou, Reš.; lid hod- nými správci o. Háj. Pakliby byl bratr starší mrháč neb bez smyslu, pán země n. hejtman má jiným (poručníkem) sirotky opatřiti. Tov. 83. Pána takového z úřadu propustiti a jiným ten úřad o. mají. Zř. F. I. Kverky (doly) dosta- tečným dřívím o. Nar. o h. a k. Stráží, Plk.; dvéře zámky, Us., Ml.; koho zbraní,zbrojí,V.; strop rákosím (orákositi); klobouk kytkami, Šp.; posla mandatem, Kom.; koho bytem, Us.; město vodou, Us.; žádosť důvody o. Šm., Jg. Ztravou nás bídnou opatroval. Ler. Jízdnými jichž prve neměl, vojsko své opatřil. Kn. Čeládku jídlem, pitím, mzdou a záplatkem opatrovati. Reš. — co skrze koho. A to zřídě jeho milosť má opatřiti sám skrze se neb hejtmana svého, aby práva zemská pro- volána neb puštěna byla. Tov. 28. — koho čím k čemu, dle čeho: penězi podlé smlouvy. Svěd. Otec má děti podlé možnosti živností o. Er. Někoho k zastavání pře jako proku- ratorem o. Er — 6. se. a) Ohlednouti se, sich umsehen. Tkadl. — b) Stříci se, ujistiti se, vorsichtig sein, sich hüten, sich vorsehen. Jg. Opatřiž se také ze zadu. Smil v. 1947. — se před čím: před úklady, Jg., před smrtí. Ctib. Se před pádem o. Ros. Se před jedem. V. A tu celú noc nespali a bedliví byli, opatrujíce se před Němci. Let. 79. — Arch. I. 93. — se podlé čeho. Har., Bs. — se v čem. V tom ať se tak opatrují. Zříz. Ferd. — Jel. — se čím proti čemu: koži- chem proti zimě. Ml. — c) Zaopatřiti, sich vorsehen, sich versorgen. Opatř sebe. Us. — se čím. Aby pohnaný také věděl, k té při potřebami a svědky jak se má o. Zř. F. L Pevnostmi se opatřiti. Br. Místem se opa- třiti. Záv. O. se vodou na cestu. Har. II. 63. — se v čem. Aby obeslaný a jiní, kdož správce své mají, mohli se v tom také časně opatřiti. Zř. F. I. — se kdy: za času. Tov. 73.