1. -na
1. -na, přípona jmen rodu žen., před níž se kmenová samohláska krátívá (Pk.): vl-na (vl-áti), pán- panna, kněžna, dílna. Č, D., jedna, dá-na, Jg., kůl-kolna, hříva-hřivna, Pk., měna, slina, stěna, struna, brána, blána, hrana, špína, sosna, zuna, Mkl. B. 118., bar- vírna, kovárna, octárna, kmetična, slečna, královna, Mkl. B. 154., lina (lijavec, Us. na Plašte), cihelna, pazderna, ratajna, rasovna, katovna, židovna, sokolovna a sokolna, ov- čárna, močírna, mučírna, na Slov.: sušárňa, mučírňa, ľadovňa (lednice), rabovňa (vězení). Prk. N. o tv. km. 25.; N, str. 2. a.Vz N přípona.