Brus
Brus, vz Mkl. Etym. 23. B. ležatý (ležák), liegender Schleifstein. Šp. O brusech vz Včř. Z. I. 82. — B. = vybroušené mravy. Velkoměstský b. Kká. Td. — B jazyka, řeči. B. má býti strážcem ryzosti jazykové. Ale b. má rozeznávati novoty vzniklé v ja- zyce bez cizího vlivu a vzniklé cizím vlivem. Druhé má vymítati bezohledně i z jazyka spisovného i z mluvy živé, prvé jen z ja- zyka spisovného a to ještě obmezeně. Vz Koř. 41., 42. O brusech jazyka českého vz v Listech paedag. II. 75.—77. a v Enc. paed. I. 781.—786. (Lpř.). Novější větší brusy jsou tyto dva: B. jazyka českého, který sestavila kommise širším sborem Matice české zřízená. 2. vyd. V Praze 1881. B. jazyka čes. Sepsal M. Hattala. V Praze 1877. — B. v chlebě. Přidej: Zákal, pentlička. — B., a, os. jm. Vz S. N. B. z Mohelnice. Sdl. Hrd. I. 22., III. 137., IV. 47. B. ze Zahrádky. Ib. 129.