Okamžení
Okamžení, n., lépe doloženo než: oka- mžik, (ne: okamžik), u, m. (vz Mžíti; na Mor. omžiti — oči zavírati; okamžik = za- vření oka. Jiní od: míhati, mh-nouti). Na Slov. a Mor. okamih, Mt. S., okamihnutí, na Slov. — O., okamžik, čas, kterého potřebí ke mžiknutí okem a potom vůbec čas velmi krátký. S. N. Augenblick, m. Zástupy každým o-kem se množily. Pal. III. 1. 255. V oka- mžení = hned. V. Hrom v okamžení se roz- prchá. Kom. Nedadouc ani okamžení projíti = brzo. V. V o. dokonala, Er. P. 474.