Opozditi
Opozditi, il, ěn, ění; opožďovati = za- držeti, obmeškati, aufhalten. — koho od čeho: od spaní. Plk. — O. se, opožďovati se, opozdívati se = zdržeti se, v čas nepři- jíti, sich verspäten. Tam se dlouho opozdil. Háj. Obilí se opozdilo (pozdě zraje). Us. Hodiny se opozďují (nedocházejí). Hý. Zů- stal, kde se opozdil (kde ho noc přepadla). Reš. — se jak dlouho. Vlak o hodinu se opozdil. — se kde: na cestě. — čím (o pří- čině). Pošta sněhem (za příčinou sněhu) se opozdila. Us. Opozdil se nemocí (pro nemoc). — Pozn. K tomu poznamenal Brt. v Km. 1877. 158.: O. se čím (o příčině) není vazba dosti jasná, pojíť se se slovesem tím z pravidla toliko instr. vztahový, kdežto příčina zá- vadná jako vůbec tak i při tomto slovese lépe se označuje předložkou pro s akkus. Tedy : opozdil se pro nemoc (ne: nemocí, což by znamenalo, že onemocněl později nežli měl). Pošta pro sníh se opozdila (sně- hem byl by instr. směru prostorového). — se s čím i čím (o předmětu): s prací (pozdě ji vykonati). Us. Brs. 121. — Neosobně. Když se opozdilo = pozdě bylo, brzo noc, da es schon spät wurde. Zák. sv. Ben., Rk.