Vratidlo
Vratidlo, a, n. = válec stavu tkadlcov- ského, na kterém osnova jest navinuta, der Spann-, Webebaum. V. V. osnovní n. horní, Ober-, dolení n. spodní, Unterbaum, zadní, Zettel-, Kettenbaum. Vz Tkadlcovství. MV. Plátno na v. navinouti. D. Jiné jest v. prsní, na. které se tkadlec při díle podpírá. D. — V. = kolo na hřídeli, točidlo, das Wellrad. Stojaté v., zdvihák, stožár, klanýř, die Winde. Nz. — V., das Flechtband. Samson k Dalile: Kdybys sedm vlasů hlavy mé k v-dlu při- vila. Kn. soudců 16. 13. — Vezmi s sebou v. (vrať, se brzo); Zapomněl s sebou vzíti v. (nevrací se); Nemůže v. najíti (k odchodu se vypraviti). Jg., Č. Vz Vracov. Cf. KP. II. 23., 24.