Vyprchati
Vyprchati, vypršeti, el, ení; vyprchnouti, chl, utí; vyprchovati = prše vypadnouti, herausregnen; vypadnouti (vůbec), ausfallen, ausfliessen. — abs. Proso vyprchá (vytrolí se). Vaň. Obilí vyprší. Háj. Mnoho pšenice vypršelo, když byl vítr. Sych. Vypršela lhůta, čas. Us. Jakoby vypršel. Vz Neoče- kávaný. Lb. Až se vyprší, bude zase hezky. Us. Tč. Doba vypršela. Dch. Příměří vy- pršelo. Šb. D. II. 172. Až můj čas v-ší. Sš. P. 60. Hodina už vypršela. Us. Hš. Když zrno vyprší, tedy se bez užitka jeden žer- nov o druhý kazí. Hus I. 307. — komu. Pávům pera vypršela. Aesop. Vypršely mu vlasy. Us. Vypršela mu (poslední) hodina (umřel). Us. Vyprchlo mu to z ruky (vy- klouzlo). Us. Tč. Až ti zoubky vypršijou, nebudou tě boleť. Sš. P. 258. Vypršelo hu- sám peří; Těm brky brzo vypršely (zchudli). Us. Šd. — odkud. Z toho mračna mnoho deště vypršelo. Us. Vypršelo mi to z pa- měti. Jel. Z oblaku vyprchuje. Us. Tč. — se. Vypršelo se (přestalo pršeti). Jg.