Hrnec
Hrnec, nce, hrnek, nku, hrneček, čku, hrnček, hrnéček, čku, hrnoulek, lku, m, der Topf, das Töpfchen. V. H. hliněný, vypálený, polívaný, na mléko, na květiny, na popel (po- pelník), vyplakovací, na losy, D, noční, V, od medu, Er. P. 6, cedicí, trénohý, na nohou, Jg, Papinův (Papinův rychlovar), Nz, bři- chatý na ohniště, plechový pocínovaný, Kh., kamenný, železný, měděný, Š. a Ž, dvou- ucháč; nahoře široký: vrhej; měděný (mědě- nec), železný (železňák). Šp. H. penízkový (as třížejdlíkový), trojníkový (šestižejdlíkový), grešlový (desítižejdlíkový), brumlový (dvace- tižejdlíkový). Us, Jg. Vz Žejdlík. Trh na hrnce, ucho u hrnce. Us. Hrnce dělati, polé- vati, páliti. Jg. Hrnce voziti (ve spaní chrá- pati. Vz Spaní). Š. a Ž, Jg. Hodná poklička toho hrnéčka. Jg. H. příhodnou pokličku na- šel. Pk. Větřiti po kuchyních, kde se z hrncův kouří. Rád do cizích nahlédá hrnkův. Vz Mlsný. Č. Muž tluče hrnce a žena žbánky. Vz Nesvorný. Č. Hrnec kotel kárá, černa jsta oba. Č. Hrnec kotla tresce, oba jsta prava. Hrnec hrnci káže, oba černí jako sáze. Vz Podobný. Lb., Č. Jaký h., taková poklička. Č. K tomu hrnci dosti té pokličky. V. Dobře se ta poklička hodí k tomu hrnci a sýr k chlebu. V, Jg. Čím hrnec navře, tím až se rozbije, páchne. Dal. Čím h. po sprvu navře, tím potom dlouho zapáchá. V. Čím hrneček navře, tím vždycky zapáchá. Jg, Šp. Čím hrneček za nova navře, tím páchne. Reš. Čím hrnek navře, tím střípek zapáchá. Us, Šp. Čím se hrnek v nově navaří, tím zapáchá, až se rozrazí. Jg, Č. Co do nového hrnéčka kuchařka vloží, tím zapáchati bude, až se rozrazí. Rým. Čím h. za nova navře, tím zapáchá, až se rozbije. Sbr, Č., Š. a Ž. Když počnou do svého hrnéčka nahlídati a svých řeménkův potaho- vati (= sami ze svého živi býti). Rým. Kouká do svého hrnečku (sám si hospodaří. Vz Samo- statný). Chlubné plíce lezou z hrnce. Horný. Š. a Z. Tiše jako h. bezedný. Jg. Malý h. skoro (brzo) vyvře. Jg. Malý hrnec rád pře- téká (kypí). Jg., Š. a Ž. Malý h. brzo překypí (kypí = lidi malé snadno rozhněváš. Vz Malý). Lb., Č. Hrnci s kotlem se potýkati těžko. Č. H. se poznává po klepání, blázen po ště- betání. Šp. Kdo ví, co v hrnci vře, když je pod pokličkou. Šp.