4 5. Vrš
5. Vrš — vrš = brzy — brzy. Vrš pla- klala, v. zpívala, v. na Janoška volala. Sš. P. 165. ...

10 Brzý
Brzý = rychlý. B. posel. Alx. V. 942. ...

1 Brzý
Brzý; brz, a, o, vz Brzký. ...

1 Brzy
Brzy, vz Brzo. ...

1 Lavirovati
Lavirovati, z něm. lavieren, v plavectví = koráb proti větru udržovati, při čemž koráb brzy na tu brzy ...

2 Ostrouhati
Ostrouhati, ostrouhám a ostrouži, ostrou- hej a ostruž; ostruhovati, umschaben, be- stossen. V. — co: ...

1 Brzo
Brzo, brzy, brzko, brzce, brzičko, brzíčko, brzičky, brzoučko, komp. brž, jehož se neužívá, nýbrž: dřív, ...

3 Sezváněti
Sezváněti, ěl, ění, sezvoniti, il, ěn, ění, zusammenläuten. — abs. Už sezvánějí. Slyšel zvonit, ale ne ...

2 Natéci
Natéci (v obec. mluvě: natécti, natýcti), nateku, tekl, tečení; natěkati (natíkati), na- těkávati. Vz ...

5 Záprtek
Záprtek, tku, m., lépe než: záprdek = vejce zkažené, jalové, smrduté, potřepek. Jg., Brt., Bkř., Pk., ...

9 Skorota
Skorota, y, f. Bylo pět hodin, to nebyla taková s. (tak brzy). Císařov. Mtc. 1899. 164. ...

9 Rozvláčky
Rozvláčky = koláčky (pekáčky), po- něvadž se brzy rozvlekou, snědí. Veselí. Kub. 156. ...

10 Ranuše
Ranuše, ete, n. = dítě brzy po svatbě narozené. Světz. 1882. 558. Sr. Brzák. ...

7 Kolébati
Kolébati v dialekt. Listy fil. 1892. 292. Budou tam brzy k. (narodí se dítě) Us. ...

6 Gangal
Gangal, u, m. = zkažená červená švestka, jež uroste brzy po květu. Vz Psinka. Val. Vck. ...

4 Vybrsati se
Vybrsati se = sebrati se, vyléčiti se. — se z čeho: z rány se brzy v. Na morav. Slovác. Hrb. ...

7 Vyplavěti
Vyplavěti, vyplavnouti, schiessen. Ta barva brzy vyplavne. Laš. Wrch. ...

4 Vejhončivý
Vejhončivý. Ti mužští jsou vejhončiví (brzy se vyhoní). V Pečíně. Msk. ...

8 Rozběhnouti se pro
Rozběhnouti se pro nějakou věc. Brt. D. II. 379. Kdo se rozbehne, brzy se schvátí. Světz. 1895. 309. ...

7 Vařivý
Vařivý = snadno a brzy se vařící, leicht kochbar. V. hrách. Us. Džl. ...

5 Zďurkovatěti
Zďurkovatěti, löcherig werden. Měkké dřevo brzy z-tí. Na Ostr Tč. ...

7 Pomalu
Pomalu s tou flintou, ať nespustí (ne- hurtuj)! Us.— P. = brzy, hnedle. P. to už bude. Us Rgl. ...

5 Zvymnati
Zvymnati, Euter bekommen. Jalůvka už zvymnala, už bude brzy kravou. Ostrav. Tč. ...

8 Schovánky
Schovánky, pí., m. Nanynka byla z mlsných a na s-ky od lepšího si ji panímáma brzy zvykla (Žďár). Brt, ...

7 Volný
Volný = ochotný. Aby se volni dali naleznouti k smlouvě přátelské. Bart. 120. — V. = svobodný. Kdo vůli ...

7 Obtešovati se
Obtešovati se = těšiti se čemu. Obtěšují se tím, že bude brzy jaro. Val. Vck. Obtěža, e, f. Na o-žu = ...

5 Zklíčiti
Zklíčiti, vz Sklíčiti. — Z. = vzklíčiti, aufkeimen. — abs. Zaseje-li se dopoledne semeno (zvl. pohanka), ...

4 Týrání
Týrání, n., das Quälen, Plagen, die Chi- kane. Za takového t. byl bych brzy na prkně (mrtev); Skryté ...

5 Zgrajznouti
Zgrajznouti, znul a zl, utí = zemříti, pojíti, zhebnouti. Ten už brzy zgrajzne. U Něm. Brodu. Hvlk., ...

7 Rozvodniti se kde
Rozvodniti se kde. Tito neřadové r-li se brzy v básnictví (rozmnožili se). Pal Rdh. I. 301. ...

7 Vdáti
Vdáti. Co činí dívky, aby se brzy vdaly. Vz Mtc. 1892. 282. nn. ...

10 Hitro
Hitro = brzy. Tak h. ? Spišsky. Sbor. slov. 1901. 84. ...

7 Prchlík
Prchlík = oves zrna menšího, bílého, brzy dozrává a rád vypadává. Us. Msk., Fč. — P. = pozemky u Olešníka ...

1 Chtéčky
Chtéčky = chtě, chutně, willig. Ch. toho nečiň. Ryt. křest. Brzy ch. nebo bezděky přestane. Jel. ...

5 Zdůvěrněti
Zdůvěrněti, ěl, ění = důvěrným se státi, vertraulich werden. — abs. Poměr náš k Bohu zdůvěrněl. Sš. — ...

10 Zblázniti se
Zblázniti se. Kdo rychle se z-ní (za- miluje), brzy vychladne. Zl. Pr. XXI. 39. ...

10 Dopániti
Dopániti = přestati být pánem. Brzy do- páníš. Val. Čes. 1. XIV. 150. ...

1 Brzejší
Brzejší, od neužívaného brzý, Ssav., früher. ...

7 Zapřáhnouti
Zapřáhnouti. Už má zapřažíno (brzy umře) Šml. Star. f. ...

7 Slaměný
Slaměný. Vzňal se k ní s-ným plame- nem (láska brzy vymizela). Šml. — S. = žlutý jako sláma. S. barva. ...

7 Vratič
Vratič, dle Mkl. Etym. 395. b. lépe vrátyč. V. anatasia, m. athanasia. 14. stol. V., tanacetum. Odb. ...

10 Angor
Angor, u, m = telata narozená mrtvá nebo brzy po svém narození zabitá a maso z nich, tedy nezdravé. Us. ...

1 Dokramařiti
Dokramařiti, il, en, ení, dokramařovati = přestati kramařiti; 2. ve psí býti, na mi- zinu přijíti, auf ...

9 Divoký
Divoký. O původu vz Zub. 389. — jak. D. jak zvěř, jak rarach, jak by ho čert z řetězu pustil, brzy by ...

1 Domlátiti
Domlátiti, il, cen, ení, domláceti, el, en, ení, domlacovati, domlátívati, vollends dre- schen, ausdreschen, ...

5 Zašeřiti
Zašeřiti, il, en, ení = šerým učiniti, grau, finster, dämmerig machen. — se = zašeřeti. Již se nebe z-lo, ...

2 Očekávání
Očekávání, n., naděje, toužení, das Warten, die Erwartung. V o. býti. V. V o. příští chvíle, často lépe ...

7 Rosička
Rosička, vz Rosa. Vyrazí na ní (na pa- nence stydlivé) r. jako maková zrníčka. Sš. P. 374 Zhynu brzy ...

5 Bláznovský
Bláznovský. B. síla brzy slábne. Bž. ...

9 Šeřina
Šeřina, y, f = místo, kde se brzy stmívá. Us. Kub. 157. ...

1 Chvátavý
Chvátavý, kvapný, rychlý, náhlý, spěšný, eilig, eilfertig. Chvátavou chůzí brzy se una- víte. Sych. — ...

2 Napětí
Napětí, n., der Anschlag. Ale že to na- pětí nepřátelské bylo hraběti pronešeno za času, nedopustil. ...

8 Sazený
Sazený. Kráva starší má mlíko sazený, mladá zvi. brzy po teleti prudký (Kunštát). Brt. D. II. 383. ...

7 Výr
Výr, ušák. Cf. Brm. II. 2. 84., 86., Mkl. Etym. 398. a., Hlb. II. XXXVI, Boháč (2. dod.). Na kterém ...

10 Kmotr
Kmotr. Shasne-li kmotrům při křtu svíce, nebo padá-li její kouř po shasnutí k zemi, přijde dítě brzy ...

10 Prosinec
Prosinec. Vz Ott XX. 779. Jak p. hvízdá, tak červen tančí. Čeč. 168. Studený p. se sněhem dá žito na ...

8 Strmák
Strmák, u, m. Brzy byl z pěkného kví- tečka jenom holý strmák (strmá lodyha bez listu a květu). Mor. ...

10 Dvéře
Dvéře. Říkávají: Za kterou dívkou d. bouchají a zapadají, že se brzy vdá; za- padnout za ní dvéře nadobro, ...

8 Pláč
Pláč. Panští slibové a ženští pláčové za mnoho nestojí. Bl. Gr. 296. Ten brzy zpláče, kdo se pláči směje. ...

4 Všelijaký
Všelijaký = rozličný, allerlei, allerhand, mancherlei, mannigfach. V. věci má na prodej. Us. Na světě ...

6 Matěj
Matěj, Matýs, Matýnko, Matějek, Matko. D. ol. II. 8., III. 53., 361.. 530. M. v bibl. olom. vždy Matthaeus. ...

7 Rychlík
Rychlík = raný salát, Rt., len (Filipp- ský, seje se v dubnu nebo začátkem května, Frühlein). Hk , oves ...

5 Židoviti
Židoviti, il, en, ení = židem činiti; se = židem se stávati, jüdisch werden, verjuden. Dal. 112. Uh. ...

4 Vymarkotněti
Vymarkotněti, ěl, ění = z markoty či z markotnosti (Trübsinn) se probrati, aus dem Trübsinn kommen. Markotni ...

9 Žádost
Žádost'. Povol žádosti a brzy bude po radosti. Šml. III. 92. Ž. v tělesných libostech. Št. Bes. 81. Vyslovení ...

2 Odsrati
Odsrati, seru, al, ání, vysrati se, abmisten. Ros. — O., odbyti. Já toho tak brzy neod- seru. Us. (Ve ...

5 Zúrodniti
Zúrodniti, il, ěn, ění; zúrodňovovati, frucht- bar machen, befruchten. = co (čím): kra- jinu rozvaděním ...

10 Dolučištiti
Dolučištiti. Brzy by d—štil. Msn. Od 329. ...

6 Nezadlouho
Nezadlouho = zanedlouho, brzy. Šmb., Pal. Rdh. I. 18. ...

5 Zacoufati
Zacoufati, zacoufnouti, fnul a fl, utí = trochu coufati. Kos. — co komu. Kdo po zpátku chodí, zacoufá ...

3 Splesnivěti
Splesnivěti, ěl, ění, verschimmeln. — co komu. Splesnivěly mu šaty. — čím kde: vlhkostí v komoře. — S. ...

6 Markotněti
Markotněti, ěl, ění, traurig, melancho- lisch, trübsinnig werden. Cf. Markota. — kdy. Při špatném počasí ...

7 Poodemříti
Poodemříti, nach und nach absterben, Rodina brzy jeden po druhém poodemřela. Tč. ...

6 Lit
Litkup, meripotus. 1424. Cf. Kram. Slov., Zbrt. 109., Arch. VIII. 487. To je sešlý kůň, vrány mají už ...

6 Navrátil
Navrátil. Pamatuj na N-la (na návrat, brzy se vrať). Us. Brnt. — N. Karel, farář v Praze, naroz. 1830., ...

6 Halou
Halou jíti = pospíšiti si. Jdi halou, ať se brzy vrátíš. Pk. ...

4 Vylíbati
Vylíbati, abküssen. — co komu odkud čím. Líbáním obrazu všecku barvu vylíbali. Us. Tč. S lící zardělých ...

2 Navoliti
Navoliti, il, en, ení, mnoho voliti, viel wählen. — (se) koho, čeho. Navolili kom- missarův a přece toho ...

7 Umrlý
Umrlý. Zrno obilné padna v zemi umrlo bude. Ev. olom. I viera dobra u-la jest bez skutkóv. Št. Kn. š. ...

7 Pohřeb
Pohřeb, das Begräbniss. Modl. 119. a., Dal. C 43., Hrad. 43. b.. Sv. ruk. SR. 401. a MM. 505. P. církevní, ...

9 Straka
Straka. Sr. Šír ?. 85. Po strakách sa obzerať. Jedna s. s kola, deset na kolo. S. ta vyrapotala. Na koho ...

7 Zakvésti kdy
Zakvésti kdy. Jeho ústav toho času již zakvital a vadl. Koll. III. 189. Strom z jara aspoň zekvete si. ...

6 Michal
Michal. O sv. M-le. Kar. 35. Po M-le boj Na povale (na půdě, t. j. veřejně všude se pase). Slez. Sd., ...

8 Rorés
Rorés, a, m., vz Rorýs (3. dod.). Rosa. Když není ráno r., bude brzy pršeti.Duf. 345. Má sa ako rosa ...

4 Vědolačný
Vědolačný = vědochtivý. Vědolačný brzy ochabne. Us. Tč. ...

5 Zamšiti
Zamšiti, il, en, ení = mechem zacpati, mit Moos verstopfen, vermoosen. — se = mechem zarůsti, mit ...

5 Zpohaněti
Zpohaněti, ěl, ění = pohanem se státi, ein Heide, heidnisch werden. - z čeho. Z čehož by lidé zhovaděli, ...

3 Slyš
Slyš. Jsou zprávy na slyš = slyší sé, proslýchá se. Šf. dopis z r. 1841. Aby sobě jmenovali, jakými by ...

1 Dostrojiti
Dostrojiti, il, en, ení; dostrojovati, do- strojívati, dostrojovávati = dohotoviti, do- dělati, völlig ...

6 Království
Království, n. K. dědičné, volební. Lpř. Děj I. 81. Saul k. svému plemeni ztratil. Št. N. 95. K. ďáblovo. ...

10 Pavouk
Pavouk. Vz Ott. XIX., 362. P. nosí pe- níze; P. zrána značí hoře, v poledne radosť, večer naději; Leze-li ...

10 Vdáti
Vdáti. Chceli dívka brzy se vdáti, ať na se vezme závoj, jakmile nevěsta z oddavek přišedši jej odložila. ...

6 Litka
Litka. Také u Kr. Hradce. Vrány již na něho pijí litku = brzy umře. U Olom. Sd. Me sme k vám nepřišli ...

10 Sova
Sova, pták. Vz Ott. XXIII. 750. S., která se usadí na hřeben střechy, zvěstuje, že se tam brzy objeví ...

5 Zdomácněti
Zdomácněti, ěl, ění, einheimisch, heimisch werden, sich akklimatisiren. — kde. Už jsem zde zdomácněl. ...

7 Ochudnouti
Ochudnouti. St. Kn. š. 139. Ten brzy o-dl. Pal. Rdh. II. 183. ...

7 Rozletěti se
Rozletěti se. Krnd. 50. Kůň se r-těl. Kká. Okno se r-lo. Hrts. — kudy. Zpráva se r-la městem Us. Plaše ...

10 Čáp
Čáp. Kdo vidí prvně čápy, když se vra- cejí do hnízd, v letu, bude celý rok čilý; vidí-li je seděti nebo ...

4 1. Veta
1. Veta, y, f. (zastar. vet, u, m. ). O pů- vodu vz Mz. 367. Užívá se skoro jako pří- slovce v těchto ...

5 Zráti
Zráti, zraji a zrám, zraj, zraje (íc), zrál a zral, zralý, ání; zrávati, reifen, zeitigen, reif o. zeitig ...